Počty úmrtí na infarkt v České republice klesají. Statistiku mohla ovlivnit pandemie

„Ještě v roce 2010 zemřelo z každých tisíce hospitalizovaných pacientů 78 lidí, o deset let později v roce 2020 to bylo 58 pacientů,“ řekla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Podle jejích slov je to hlavně zásluhou modernějších metod léčby a nástupu nových technologií. 

Za posledních deset let klesá, jak počet úmrtí na infarkt, tak počet pacientů. Ještě v roce 2010 pojišťovna evidovala 11 056 pacientů, v minulém roce to bylo jen necelých devět tisíc. Stejné je to i s počtem úmrtí v přepočtu na tisíc pacientů. Před deseti lety zemřelo 78 lidí, v roce 2020 58. 

Čísla ve velkém ovlivnila pandemie  

Sama pojišťovna i lékaři upozorňují, že statistika může být do velké míry ovlivněna pandemií čínského viru. V posledním roce lidé mohli přičítat projevy srdeční mrtvice nemoci COVID-19. K lékaři proto přišlo až o 20 procent pacientů méně.  

„Data mohou být do jisté míry ovlivněna i pandemickou situací, kdy se pacienti v některých případech mohli obávat návštěvy lékaře i v případě potíží,“ potvrzuje mluvčí VZP.  

Podle českých kardiologů odbývají pacienti kvůli současné koronavirové situaci své zdravotní potíže způsobené infarktem. Lidé mnohdy prodělají akutní infarkt, protože se bojí včas přijít do nemocnice. Příznaky srdeční mrtvice proto potlačují, zlehčují nebo přičítají infekci. Mnohdy si tím ale zadělávají na komplikace, nebo na následky problémů dokonce umírají. 

V Česku se v posledních dvaceti letech dařilo velmi efektivně snižovat komplikace spojené s infarktem myokardu a jejich života po srdeční mrtvici. Pandemie však obrátila pozornost jinam a kardiologové za poslední dobu přišli téměř o pětinu pacientů. 

Prevence je jednoduchá. Zdravý životní styl  

„Riziko vzniku infarktu hrozí zvláště u pacientů se známými rizikovými faktory jako je kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina tuků v krvi, obezita, tělesná inaktivita a hlavně kombinace všech těchto faktorů,“ vysvětluje přednosta interní kardiologické kliniky nemocnice Brno Bohunice Petr Kala.  

Infarkt myokardu podle lékařů nepostihuje jen starší osoby. „Infarkt si nevybírá ani dle pohlaví ani dle věku, a přestože průměrný věk pacientů s infarktem přesahuje 60 let, nezřídka léčíme i pacienty ve věku 40 i mladší,“ dodává Kala.  

Za částečnou prevenci lze považovat zejména zdravý životní styl s vyváženou stravou, dostatkem pohybu a vyvarováním se zlozvyků, jako je kouření či nadměrné pití alkoholu. A také pravidelně absolvovat preventivní prohlídky u praktického lékaře. 

Kardiologové upozorňují, že se pacienti nemusí bát a při akutních obtížích trvajících déle než 10 minut, hlavně bolestech na hrudi a dušnosti, nemají čekat a zavolat záchranku.