V Královéhradeckém kraji se nejhůř žije v Broumově. Skutečně?

Zatímco město Hradec Králové se pyšní nejvyšším indexem života v kraji, jsou logicky naopak i města, která v anketě skončila na druhém konci. Jedním z nich je Broumov. Opravdu se tu žije tak špatně?

Index kvality života zahrnuje celkem 29 ukazatelů, jako například dostupnost zdravotní péče, možnosti práce, bydlení a vzdělání nebo dostatečnost služeb. Většina těchto ukazatelů ale hraje v neprospěch Broumova. V hodnocení služeb skončil Broumov dokonce až na úplně poslední příčce mezi všemi 206 sledovanými obcemi v republice.

 „Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit,“ říká starosta Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov) v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Upozorňuje například na to, že ve městě je nemocnice, která ale v anketě není vůbec zohledněná. A nejen to.

„Co se týče sledované vzdálenosti od velkých nákupních center - my všichni jezdíme nakupovat do Klodzka nebo do Valbřichu v Polsku, máme to tak 30-35 kilometrů. Třeba Valbřich má přes sto tisíc obyvatel, je větší než Hradec Králové. Jenomže ta anketa zohledňuje jen Českou republiku, takže Valbřich ani Klodzko nezapočítávají,“ vysvětluje starosta.

Nejlépe v kraji se žije v Hradci Králové. Nejhorší index života má Broumov

Pondělí, 2. listopadu 2020, 13:15ZprávyZ krajeSpolečnost

Letos bylo hodnoceno celkově 206 obcí s rozšířenou působností v celé České republice. Anketu už potřetí za sebou obsadily Říčany v okrese Praha-východ. V Královéhradeckém kraji se podle výsledné tabulky nejlépe žije v Hradci Králové. Krajská...

S prací to v příhraničním městě ale není úplně jednoduché. Většina místních dojíždí. Za hranicemi jich pracuje jen minimum, spíš je to naopak, Poláci jezdí za prací do Čech. Starosta přiznává, že dostupnost pracovních míst je dost špatná a případné podnikání komplikují pravidla Chráněné krajinné oblasti. „Jsme v CHKO, nikdo sem nepřijde a nepostaví tady velkou krychli, kde by zaměstnal 200 nebo 300 lidí. Nemáme šanci tu vytvořit atraktivní plochy pro případné zaměstnavatele, třeba vybudovat průmyslovou zónu. Navíc nám všichni zaměstnavatelé řeknou, proč bychom stavěli fabriku v Broumově, když je to všude daleko. Platili by vysoké dopravní náklady, kdyby tu podnikali. A CHKO jim tu stejně podnikat zakáže,“ vysvětluje Bitnar.

Bydlení na Broumovsku má ale i přes řadu komplikací své kouzlo. Své o tom ví i Ivana Hameluková, která v Broumově žije celý svůj život. „Je tu božský klid a čistý vzduch. Pro mě jako majitelku pejska je důležité, že tu máme veterinu. Také se tu dá dobře nakoupit, máme tu Penny Market i Lidl. A možnost levnějšího nákupu v Polsku, i když to není moc dobré pro místní malé obchodníky. Kousek od Broumova, v Meziměstí, máme krásné nové koupaliště a Centrum Walzel, fabriku na zážitky, která je tedy momentálně stále zavřená kvůli covidu. Než vypukla epidemie, konalo se tu taky spousta kulturních akcí,“ vypočítává Ivana. Zároveň ale dodává, že s prací to dříve bylo daleko jednoduší, skoro celý region zaměstnávala textilka Veba. „Můj syn se kvůli práci musel nakonec přestěhovat do Hradce, ale stejně ho to do Broumova stále táhne. Má tu byt a pořád říká, že na důchod se sem jednou vrátí. Ale kdo ví,“ směje se.

Přestože obyvatel Broumova stále ubývá, město se nepřestává rozvíjet. V posledních letech město získalo celou řadu dotací z Evropské unie. Postavil se nový dopravní terminál, opravila se celá řada silnic a zchátralý broumovský klášter se proměnil na moderní vzdělávací a kulturní centrum.

„Nemyslím si, že je tady taková bída nebo špína, jak to může vyznívat,“ říká starosta. „Naopak, když jdete po Praze a vybočíte z Václavského náměstí, tak si říkáte: to je špína, to by u nás nešlo, u nás už bychom to dávno uklidili. Co se týče čistoty města, tak jsme daleko před Prahou.“