Vláda zvažuje kvůli zrychlující koronavirové epidemii vyhlášení nouzového stavu, řekla dnes hlavní hygienička Pavla Svrčinová Českému rozhlasu-Radiožurnálu. Opatření by umožnilo výpomoc mediků v nemocnicích, které čelí náporu pacientů s covidem-19. V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen loni v březnu, podruhé před rokem 5. října. Několikrát byl prodloužen a skončil letos 11. dubna. V nemocnicích je v současnosti téměř 4,9 tisíc pacientů s covidem.

Jméno lékařky a exministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové (LES) stále rezonuje médii. Vedle už dříve avizované žaloby na ochranu osobnosti zvažuje Hrad i další právní kroky vůči její osobě poté, co před volbami do Poslanecké sněmovny, a tedy i před převozem Zemana do nemocnice uvedla, že prezidentovy zdravotní problémy souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Na twitteru 5. října mimo jiné napsala, že „Zeman skokově zdementněl“ a že následkem abstinence při předchozí zářijové hospitalizaci se o něj pokoušelo delirium tremens. Jak potvrdila v rozhovoru pro Drbnu, za svými slovy si i s odstupem času stojí.

Dlouhé kolony až ke Gočárově okruhu a pomalé popojíždění, které zabere i čtvrt hodiny. Situaci, kterou zná každý, kdo se ve špičce snaží vyjet z centra Hradce Králové přes Kukleny ven z města. Okružní křižovatku Koruna nechalo město postavit v roce 2016 za 120 milionů korun. Jak vnímá vedení města její funkčnost s odstupem času? Zeptali jsme se v naší pravidelné rubrice Politická korida.

Náchodští zastupitelé jednohlasně schválili nákup areálu starých lázní v Bělovsi od společnosti Priessnitzovy léčebné lázně, a.s. Pro město je to historický moment. Po mnoha letech komplikovaných vlastnických vztahů, kdy se lázně staly obětí spekulací, se toto strategické lázeňské území o celkové rozloze dva a půl hektaru stává majetkem města a do budoucna tak bude moci město Náchod rozhodovat o jeho dalším rozvoji.

Tři ze čtyř členů nejvyššího vedení města Hradec Králové kvůli pozitivnímu testu na koronavirus nepřišli na dnešní zasedání zastupitelstva. Chod jednání ani usnášeníschopnost jejich nepřítomnost neovlivnila. Schůzi zahájil a jejího řízení se následně ujal náměstek primátora pro investice Jiří Bláha (ODS).

Zhruba čtyřicet stránek má programové prohlášení vlády, které má redakce Drbny k dispozici. Budoucí vládní koalice Spolu a PirStan se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu, chce zvýšit daňovou slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Obě koalice se na podobě koaliční smlouvy a programovém prohlášení dohodly během úterý. Dokumenty zatím koalice veřejně nepublikovaly.

Starosta Náchoda a bývalý poslanec Jan Birke i po prohraných sněmovních volbách zůstává předsedou ČSSD v Královéhradeckém kraji. Na zasedání krajského předsednictva strany jej nikdo k rezignaci nevyzval. Strana také řeší prodej svého sídla v Rychnově nad Kněžnou.

Předsedkyní KSČM se na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou, když získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Jakým směrem se bude nyní KSČM ubírat a co stranu stálo účast v Poslanecké sněmovně, o tom se rozpovídala pro Drbna.cz.

Spor soukromé školy Sion a radnice v Hradci Králové pokračuje. Základní škola sídlí v městském objektu, odkud se musí vystěhovat. Rozhodlo o tom vedení města. Podle vedení školy je však stěhování zhruba šest desítek dětí, několika tříd, družiny, jídelny a kanceláří nemožné. Ředitel školy Denis Doksanský si stojí zatím, že během školního roku ke stěhování nedojde. I za cenu soudního sporu. Hradecká Drbna se ptala na názor k situaci všech zastupitelských klubů. Většina z nich se k tématu nevyjádřila.

Článek 66. Ústavní krok, který se čím dál častěji skloňuje v médiích. Jaký je ale jeho význam, historie a co konkrétně obsahuje? Ve zkratce se článek 66 věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib. Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát". V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta.