Jen za několik předchozích týdnů eviduje policie na Královéhradecku řadu případů agresivního a bezohledného ujíždění před silniční kontrolou. Podle Jana Čížkovského z Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje se v průměru jedná o 4 až 5 takových případů měsíčně. Honička přitom často končí nehodou a škodou na majetku, v některých případech i zraněními.
„Nejčastěji řidiči před policií prchají z důvodu předchozího spáchání přestupku či trestného činu, ujíždějí s kradenými vozidly a velice často pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky,“ řekl Čížkovský.
Pro okolí je vždy počínání prchajícího řidiče velice riskantní, i proto policisté využívají všech možných zákonných prostředků k co nejvčasnějšímu a bezpečnému zastavení vozidla. Ať už se jedná o koordinované řízení sil a prostředků operačním střediskem a využití dalších hlídek, opakované výzvy k zastavení, použití zastavovacích pásů, nebo například zahrazení cesty vozidlem. Dále je možno využít donucovacích prostředků hrozby namířenou střelnou zbraní, či varovného výstřelu. V krajní možnosti je řešením přímé použití zbraně.
V některých případech pak lidé vědomě maří výkon úředního rozhodnutí, protože mají platný zákaz řízení či šoférují auto, které má špatný technický stav. Výjimkou nejsou ani vozidla bez technického průkazu.
„Nutno říci, že řidiči tak konají vědomě, záměrně neuposlechnou pokynu k zastavení a policisté je jistě nenutí k honičce. K ujíždění dochází po zákonné výzvě k zastavení zpravidla na vytipovaném bezpečném místě, a to v rámci běžné silniční kontroly,“ dodal mluvčí Čížkovský.
Když řidiči výzvu policie k zastavení neuposlechnou a bezmyšlenkovitě ujíždějí, ohrožují své okolí.
Nejednou se prý královéhradeckým policistům dokonce stalo, že řidič po zastavení slyšel řadu nepěkných slov i od posádky jeho vozu, která s ním ujíždět nechtěla.
Neuposlechnutí výzvy k zastavení může přinést pokutu v řádech několika desítek tisíc korun, zákaz řízení nebo postih za trestný čin. „U trestných činů můžeme například hovořit o obecném ohrožení na který trestní zákoník pamatuje až osmiletým pobytem za mřížemi. V nejhorším případě může dojít i ke zranění, či úmrtí osob, což je nejzávažnější následek,“ uzavřel mluvčí.
