Každý rok člověk spotřebuje zhruba 780 kilogramů potravin ročně. U zvířat je tato spotřeba pochopitelně vyšší. Jen v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem se spotřebuje 500 tun potravin. Zvířata tam krmí ovocem, hovězím masem, potkany, slepicemi i kopřivovou natí.
Nakrmit všechna zvířata v Safari Parku není jednoduchý úkol. 17 zaměstnanců, kteří se starají o stravu místních zvířat, připravují až sto různých specialit denně. Celkem jim pod rukami projde 500 tun potravin, které přerozdělí mezi všechny hladové krky.
„Pro každý druh máme standardní krmnou dávku. Pro jednotlivá zvířata ale může být odlišná - ovlivňuje to řada faktorů jako například sezóna a s ní se měnící typy dostupných krmiv jako třeba zelená píce," popisuje vedoucí oddělení výživy zvířat safari parku Monika Ptáčková.
Ošetřovatelé přes výživu musí u každého zvířete hlídat i například březost nebo vysoký věk. To vše musí konzultovat s veterináři a ostatními ošetřovateli. Svůj vliv na podávání potravy má i způsob chovu, reprodukce nebo početné skupiny.
Spotřeba sena v místní zoologické zahradě je obrovská. „Jen sena potřebujeme kolem dvaceti metráků denně. Nutno navíc dodat, že sehnat zejména to vojtěškové a travní senáž v odpovídajícím množství a kvalitě je velký oříšek. Patří k nejvíc problematickým položkám," potvrzuje Ptáčková.
Jinde je ale spotřeba překvapivě nízká. To platí třeba u sladkého ovoce. „Safari park je mimořádný svými obrovskými stády kopytníků. Pro ty jsou vhodnější jiné typy potravy. A také například u primátů nahradila už v minulosti nevhodné vysoce sladké druhy ovoce mnohem vhodnější zelenina," dodává expertka na výživu zvířat.
Zvířata v Safari Parku ročně spořádají celkem 3,5 tuny banánů, bezmála osm tun červené řepy, 12 tun jablek, 31 tun mrkve, 17 kilogramů brambor, 250 kilogramů kopřivové nati nebo téměř 2,5 tisíce kusů manga. „Mimořádně důležitý je také okus - tedy větve stromů a keřů s listy i kůrou. Toho dvorská zvířata ročně spotřebují zhruba 56 tun,“ dodala mluvčí zahrady Zuzana Boučková.
Zvířata je třeba pochopitelně krmit i masem. Ročně je třeba 15,5 tuny kvalitního hovězího masa, 35 tisíc krmných myší, téměř 4,5 tisíce potkanů, přes 5,5 tisíc slepic nebo 40 tun ryb. V žaludkách ptáků pak skončí 330 litrů cvrčků, 32 tisíc sarančí, 300 kilo hlemýžďů a mnoho dalšího.
„Snažíme se, aby zvířata dostávala vše v té nejlepší kvalitě. Proto některé krmivo produkujeme sami - máme odchovnu krmných zvířat, zahradnictví i sádky. Chovatelé si také, především v létě, smýkají hmyz, trhají pampelišky a podobně," řekla Ptáčková. Podle jejích slov tvoří zahraniční krmivo maximálně pět procent celkového množství.
Nové přírůstky se v Safari Parku rodí prakticky každým týdnem. Například prvními mláďaty roku 2022 se staly kriticky ohrožené čírky černoskvrnné. „Jejich start do života byl velmi dramatický. 2. ledna opustily malé kachny hnízdní budku umístěnou ve výšce 4 metrů a střemhlavě se vrhly k zemi, kde je čekal tvrdý dopad. Pro tento kriticky ohrožený druh z Madagaskaru, který safari park rozmnožil již opakovaně, jde však o zcela běžnou situaci,“ řekla mluvčí zoo.
Ošetřovatelé přemístili osm malých čírek i s matkou ze suché haly Ptačího světa, kde se vylíhly, do pohodlného boxu v zázemí. Až trochu povyrostou, vrátí se do expozice a předvedou se návštěvníkům.
Od května roku 2020 mohou krmení zvířat v zoologické zahradě podporovat přispěvatelé i návštěvníci. To je možné v rámci projektu Pozvi zvíře na oběd. „Pro každé zvíře máme pečlivě vypočítané náklady na denní krmení. Díky projektu se lidé dozví, jaký denní jídelníček zvířata mají, a na krmení na jeden den toto zvíře symbolicky pozvat," vysvětluje princip Monika Ptáčková.
Projekt vznikl v reakci na koronavirovou krizi. Řada přispěvatelů se totiž dotazovala, zda existuje možnost, jak Safari Parku během uzávěry pomoct. Alespoň částečně se tak podařilo ulevit ročním nákladům na krmení všech zvířat. To ročně zoologickou zahradu vyjde na zhruba 13 milionů korun.
