Středa 12. 11. 2025 | Svátek má Benedikt
Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Slova, která slyšíme v dětství, se mohou zapsat hluboko – někdy až pod kůži. Dvacetiletá Romana vyrůstala mezi poznámkami o tom, že má moc velký zadek a zároveň příliš malá prsa. Negativní vztah k vlastnímu tělu postupně přerostl v poruchy příjmu potravy.
„Mám pocit, že většinu svýho dospívání jsem prožila ne v těle, ale proti tělu,“ vypráví dvacetiletá Romana, která se se svým příběhem svěřila v podcastu Stop anorexii.
Romana otevřeně mluví o svém dětství, kdy neustále poslouchala poznámky, které ji formovaly víc, než si její okolí uvědomovalo. „Máma se bála, abych nebyla tlustá. Táta zase říkal, že nemám žádný prsa. Takže z jedný strany jsem byla moc, z druhý málo. Nikdy to nebylo tak akorát,“ popisuje.
Z diet se postupně stala anorexie, z hladu pocit moci. Vyhladovělé tělo si ale řeklo dost – a následoval pád do bulimie.
Podcast Stop anorexii ukazuje, jak hluboké stopy mohou v člověku zanechat zdánlivě „nevinné“ narážky na vzhled. Autorka podcastu Markéta Hamerníková k tomu dodává: „Romany příběh ukazuje, že to, co může pro jednoho být vtip, druhému může zůstat v hlavě i roky. A někdy i spustit nemoc.“
Podcast Stop anorexii se dlouhodobě věnuje tématům kolem poruch příjmu potravy – od mýtů o anorexii přes příběhy zotavení až po pohled rodin či partnerů. Podcast je dostupný v podcastových aplikacích, na YouTube, Stopanorexii.cz nebo tady na Drbně.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
