Zima je pro volně žijící zvířata jedním z nejnáročnějších období roku. Mrazivé teploty, nedostatek potravy a zledovatělá krajina prověří síly ježků, veverek, srnčí zvěře i ptáků. Pomoci jim můžeme i my, často k tomu stačí pár jednoduchých skutků. Zároveň je však potřeba dávat pozor, abychom zvířatům svým snažením naopak neuškodili.

V Náchodě roste počet hlodavců, zejména potkanů a myší. Město tak čelí zdravotním a hygienickým rizikům. Jak můžeme přispět k řešení tohoto problému? Vyhnout se krmení těchto škůdců.

Ošetřovatelé Safari Parku ve Dvoře Králové nabídli smečce tamních lvů maso z antilopy, kterou bylo třeba vyřadit z chovu. Podle zoologické zahrady šlo o staré zvíře se špatnou prognózou, které nešlo zachránit.

Vlci u jsou v Krkonoších jako doma. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy veřejnost i pracovníci Správy KRNAP podávali zprávy o přímém pozorování vlků nebo nálezech pobytových znaků.

Každý rok člověk spotřebuje zhruba 780 kilogramů potravin ročně. U zvířat je tato spotřeba pochopitelně vyšší. Jen v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem se spotřebuje 500 tun potravin. Zvířata tam krmí ovocem, hovězím masem, potkany, slepicemi i kopřivovou natí.

Příběh čapí rodinky z Mladých Buků, která zůstala po tragické události bez samice Barunky, sledovali lidé napříč republikou. Samici, po které zbyla teprve několikadenní čtyři čápata a partner Bukáček, tedy nahradili lidé. Bukáčkovi pomáhali mladé krmit a povedlo se. Mláďata čápa bílého už za sebou mají první úspěšné lety.

Krmíte vašeho psa stylem, že má neustále granule v misce (co kdyby měl náhodou hlad?!), nebo pravidelně dávkujete a vážíte mu krmivo jak ráno nebo/i večer? A kolik by toho za den měl pes sníst?

Kolikrát za život jste se v zimě vydali krmit labutě nebo kachny? A kolikrát jste jim chtěli přilepšit pečivem, které vám doma zůstalo? Většina lidí si na obě položené otázky odpoví „minimálně jednou“. Víte ale, že přikrmování vodních ptáků má svá pravidla, a že pečivo je pro ně nebezpečně?

Silné mrazy lesníkům komplikují přikrmování lesní zvěře. V přezimovacích obůrkách v Krkonoších musí kvůli sněhu také téměř denně čistit stoly na krmení a prohrabovat cestu k obůrkám. Lesní zvěř má navíc kvůli velkým mrazům větší spotřebu krmiva.

Cizí zvíře se prostě nekrmí a tečka. Tak nějak by si to ideálně představovali chovatelé zvířat, včetně majitelů koní. Jenže nepomáhají cedule, nepomáhá ani osvěta na sociálních sítích. I za "dobrou" myšlenku lidí, že koníkovi přilepší, přitom může zvíře zaplatit životem.