Vlci u jsou v Krkonoších jako doma. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy veřejnost i pracovníci Správy KRNAP podávali zprávy o přímém pozorování vlků nebo nálezech pobytových znaků.
Dle specialistů na vlka obecného zasahují do českých Krkonoš dvě teritoria, po kterých se pohybuje 6–11 vlků. V letošním roce bylo dokonce na polské straně potvrzeno rozmnožování u smečky obývající východní část Krkonoš. Nejčastější pozorování mají správci hor hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor, tedy prakticky z celého území národního parku. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci.
„Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti,“ říká zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová. Monitoring vlků v KRNAP se stále rozvíjí. V zimě například přistoupí správci k prvnímu plošnému mapování šelem.
„Přirozeně vnímáme obavy zdejších hospodářů o jejich zvířata. Jsme s nimi v aktivním kontaktu a snažíme se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Teď dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků v jejich oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „Podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 %, zato srnci a další kopytníci převažují,“ upřesnil Jansa. „Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá,“ dodal.
Při setkání s vlkem je třeba být obezřetný. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Správci hor doporučují návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Návštěvníci by neměli zkoušet vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Foto Správa KRNAP
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
