Kromě toho, že je Pavlína Špatenková učitelkou na základní škole, je také vzdělavatelkou TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem. Podílela se na tvorbě knihy „Nebylo jim souzeno žít“, jenž mapuje osudy sokolů, kteří položili životy v odboji za druhé světové války. Kniha získala řadu cen. V těchto dnech je v tisku další kniha, kterou napsala s Karlem Raichem. Díky paní Špatenkové už byly odhaleny i desítky „Kamenů zmizelých“ a letos budou odhaleny další. I proto jsme ji zařadili mezi neobyčejné.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

Do sněmovny jsem kandidoval s tím, že pro budoucnost venkova je klíčové zajistit vysokorychlostní internet. Třeba jen proto, abychom nemuseli jezdit každý den do Prahy nebo nejbližšího většího města a mohli úřední a pracovní věci řešit z pohodlí domova. Dostupný vysokorychlostní internet na venkově je hlavně ale jednou z podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí v regionech.

Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.

Už jí nebylo pomoci a ten pocit bezmoci nepřeji nikomu. Neuměla se nadechnout, všude se rozlévala krev, tak strašně moc krve. Byl jsem s ní do posledního dechu, hrozně se trápila. Střelil jí špatně… Přála jsem si, aby každý její nádech byl posledním, aby to sípání přestalo. Věty, ze kterých mi doslova přebíhá mráz po zádech. Přesně tak popisuje na sociálních sítích poslední chvíle života desetileté fenky Dixie její majitelka. Poslední únorový den navečer ji při procházce kolem cyklostezky zastřelil nezodpovědný myslivec. A to přesto, že se oba majitelé nacházeli v době výstřelu od svého psa jen několik metrů. Výrazně tak ohrozil i jejich život.

Rodačka z Písku Kateřina Neumannová před měsícem oslavila padesáté narozeniny. Do sportovní historie se zapsala řadou úspěchů. Zlatá medailistka z olympijských her i mistrovství světa se naposledy na start postavila pár dní před narozeninami při Jizerské 50, kterou při své premiéře dokončila na začátku třetí stovky z téměř pěti tisíc účastníků a mezi ženami skončila ve čtvrté desítce. Nejen o své lyžařské kariéře, ale také o svém angažmá na mistrovství světa v lyžování 2009 v Liberci, se rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Evropský parlament hlasoval dne 16. 2. 2023 o Ukrajině tentokrát pod názvem „První rok ruské invaze a útoku proti Ukrajině“. Jednalo se výročí rok trvajícího hrozného konfliktu.