Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

Ve veřejném prostoru se pomalu začínají řešit volby do Evropského parlamentu, které nás čekají příští rok v květnu. Asi nejzajímavější téma je, jestli půjdou strany koalice SPOLU pod touto značkou opravdu spolu, anebo každá za sebe.

Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

Francouzský prezident Macron neprožívá zrovna nejúspěšnější politické období. Doma ve Francii velmi ztěžka prosadil důchodovou reformu a jeho nedávná třídenní návštěva Číny zbourala jeho image kompetentního evropského lídra. Před víkendem ho sice v jeho reformním snažení podržela francouzská Ústavní rada a penzijní reforma nabyla platnosti, nicméně je pravděpodobné, že se nevyhne referendu. Navíc Ústavní rada není ve Francii žádná nezávislá instituce typu českého Ústavního soudu, protože je složena především z bývalých politiků.

Není to tak dlouho, kdy Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python pronesl, že Čechy považuje za nejvtipnější národ na světě. Že jsme nejspíš národ vtipálků, potvrzuje také fakt, že svého času vycházel legendární časopis Trnky-brnky v nákladu 370 tisíc kusů výtisků měsíčně. Jedním z autorů, který se proslavil humoristickými kresbami v časopise Trnky Brnky v devadesátých letech, je Jan Tatarka. Tvůrce komiksů a kresleného humoru, nakladatel, vydavatel a televizní producent se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal o porevolučním humoru v tuzemsku, o hranicích vtipných komiksů i o nadcházejícím Comic Conu.

Rušení poboček České pošty vyvolal ve veřejném prostoru v posledních dnech velké diskuse. Jedním z prvních, kdo se k celé věci vyjádřil, byl jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Ten říká, že současný ekonomický model fungování České pošty nebyl udržitelný a je třeba přijít se změnami. Vyzývá ale k racionální diskusi nad celou věcí. Více už v rozhovoru v rubrice Bez servítků.

Tento týden má proběhnout společná schůzka koaličních partnerů SPOLU na téma voleb do Evropského parlamentu, konané příští tok v květnu. V médiích zatím zazněly pouze argumenty „ad hominem“ – tedy kdo, jak a s kým nemůže být na společné kandidátce. Téměř nic nezaznělo o významných společných programových průsečících.

Komunistická strana Čech a Moravy v roce 2021 poprvé v historii opustila Poslaneckou sněmovnu. Mimo dolní komoru Parlamentu České republiky se tak ocitl také Jiří Dolejš, který jako člen KSČM patří k hlasitým kritikům aktuálního směřování strany. Co může stranu opět nastartovat, jak nahlíží na vystupování předních tváří KSČM na akcích proruských dezinformátorů a jaká je budoucnost levice? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.