V českých médiích se periodicky opakují zprávy o tom, jak by Britové radostně hlasovali pro nový vstup do EU při případném referendu o opětovném vstupu Velké Británie do EU. Vychází z různých průzkumů veřejného mínění, většinou bez uvedení vzorku testované populace a hlavně kdo to zaplatil.

Buldozer. Právě pod touto přezdívkou si velká část veřejnosti vybaví bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka. Dříve jeden z nejvýraznějších českých politiků se před lety stáhl po několika neúspěšných kandidaturách do politického ústraní. Ve svých sedmdesáti letech by se ale rád vrátil zpět na politickou mapu s iniciativou Nespokojení, kterou představil v únoru letošního roku. Jaká je jeho ambice a jak nahlíží na aktuální stav ČSSD? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Novinové titulky překypují názvy summitů a konferencí. A ne málo čtenářů se může ptát, k čemu to vlastně všechno je. Na to je jasná odpověď: tak se dělá mezinárodní politika. Tyto akce sdružují lidi, kteří by se na jednom místě jen těžko potkali. Mnichovská bezpečnostní konference je prominentním příkladem. Přezdívá se jí „Davos bezpečnosti“ podle známé konference Světového ekonomického fóra ve Švýcarsku. Letos nelze titulek o bezpečnostní konferenci jen tak přejít. Pro Českou republiku byla totiž mimořádně důležitá.

Studium na vysoké škole a následně i zaměstnání, přilákaly Helenu Jeřábkovou z její rodné Třebíče do Hradce Králové. V něm žije téměř třicet let. Je jednou z dvaceti tisíc lidí z celé republiky, kteří se věnují Postcrossingu. Díky tomuto netradičnímu koníčku jsme ji zařadili mezi neobyčejné.

Jak známo, termín „Sophiina volba“ pochází z nejznámějšího románu amerického spisovatele Williama Styrona a značí výběr ze dvou špatných řešení. V románu jde o volbu, před niž Sophii postaví sadistický německý lékař při jejím příchodu do koncentračního tábora. Nechá ji vybrat si z jejich dvou dětí jedno, které bude dále žít. To druhé bude odvezeno do nedalekého tábora, určeného pouze pro likvidaci vězňů.

Letos na jaře uplynou dva roky od vzniku Asociace online vydavatelů (AOV), za jejímž vznikem stojí Libor Matoušek. Spolumajitel zpravodajských portálů Drbna.cz a předseda AOV se v aktuálním díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o dopadech novely autorského zákona, která zásadně ovlivňuje fungování on-line médií.

Čtvrtstoletí pomáhají lidem na ulici aktivity Nového Prostoru. Tou asi nejvýraznější je prodej stejnojmenného streetpaperu, jehož kameloti nabízí aktuální vydání přímo v ulicích měst. O tom, jak se dá skloubit práce novinářky a sociální pracovnice, jak jednoduše se může člověk ocitnout na ulici nebo o tom, jaké vznikla myšlenka Nového Prostoru, se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídala jeho šéfredaktorka Monika Veselá.

V Evropském parlamentu se neustále někdo zaštiťuje demokracií a evropskými hodnotami. Pak dojde k nechutné akci po hlasování o zařazení Ruska na seznam států podporující terorismus, což mnozí nepovažují za snahu o ukončení konfliktu. Stejnou rezoluci odmítl tehdy také americký ministr zahraničí Blinken, kterého asi nikdo nepovažuje za ruského agenta.

Obstrukce ve Sněmovně. Takový evergreen nejen práce poslance ale i veřejné debaty. Často máme pocit, že všude jinde to mají vyřešené. Zaujalo mne proto projednávání důchodové reformy ve Francii. Opozice mu čelí podáním 20 tisíc pozměňovacích návrhů. Ne že bych je četla všechny, navíc desítky z nich jsou úplně shodné, nebo třeba jen navrhují doplnit čárku nebo změnit slovo, ale třeba ten od zelených navrhující, aby se návrh zákona o důchodové reformě přejmenoval na zákon proti volnému času mě pobavil.

Nacházíme se v roce 2023 a opět řešíme, co je nejlepší pro děti. Že by dítě “mělo být” pomazleno, že zásadní je věk do 3 let. Že maminky by s ním měly být do této doby doma. A vždy, když se strhne podobná debata, dozvíte se, jak to kdo má, jak to kdo měl. Dětmi jsme byli všichni a děti má většina z nás, asi si proto všichni myslíme, že tomu rozumíme.