Od dospívání vsadil vše na jednu kartu – chtěl být profesionálním fotbalistou. Řeč je o dnes třiačtyřicetiletém Davidu Rozehnalovi, kterému se jeho risk vyplatil. Kromě reprezentačního dresu oblékal během své kariéry také dres belgických Brugg a později nastupoval také za velkokluby jako Paris Saint-Germain, Newcastle United a Lazio Řím. Jak vzpomíná na přesun z Hané do Belgie a čemu po ukončení kariéry věnuje nejvíce času? Nejen o tom se bývalý reprezentační fotbalista rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Tragédie, ke které došlo na okraji Moskvy, nemusí být ojedinělou událostí. Podle egyptologa Miroslava Bárty může podobných útoků na etnické Rusy na jejich území přibývat. Nejen o tom mluví v dalším díle podcastu Nový svět, kterým provádí společně s Martinem Kovářem a Michalem Půrem. O stavu společnosti nejen u nás, ale také v Rusku, se rozpovídal také v rozhovorovém seriálu Bez servítků na Drbně.

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v Česku je podle Iniciativy pro zálohování nevyhnutelné. „Naším primárním vzorem jsou severské a pobaltské země. Každá země je unikátní a my ve výsledku musíme i tu inspiraci přizpůsobit naším podmínkám,“ říká Kristýna Havligerová z iniciativy. Nejen o tom, jak by celý systém mohl v případě zavedení fungovat a jaká je ideální výše záloh, se rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Hořický rodák Tomáš Petráček je profesorem a vedoucím Katedry náboženských a kulturních studií Pedagogické fakulty univerzity Hradec Králové, akademickým kaplanem a vikářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové. I proto je naším dalším neobyčejným.

Martin Štěpnička vystudoval Vysoké učení technické v Brně, po studiu nastoupil do startupu na pozici hardwarového vývojáře. Z židle vývojáře se postupně dostal až do pozice výkonného ředitele společnosti Senzoor, která vyrábí a prodává SOS tlačítka. Ta dnes prakticky denně zachraňují životy seniorům nejen v Brně, ale i ve zbytku republiky. Právě Martin stojí za vývojem tohoto tlačítka, které podle jeho slov vzniklo při prokrastinaci.

Umělá inteligence v dnešní době dokáže napodobit mluvu člověka tak, že skoro nepoznáme rozdíl, říká docentka Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Softwaru k tomu stačí pár minut záznamu reálného mluveného projevu člověka. Banky by podle vědkyně měly ustoupit od hlasového ověřování identity svých klientů. Nejen o tom se Barbara Zitová rozpovídala v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

V novinách najdete titulky o protestech zemědělců. Ale když se podíváte na jejich organizátory, zjistíte, že se při nich za ruce drží agrobaron, rudý nok a dezinformátor – a všichni tři volají po konci vlády. Zemědělci na traktorech jsou pro ně jen užiteční idioti.

Je to přesně deset let, co Eva Adamczyková vyhrála zlatou medaili ve snowboardcrossu na olympiádě v Soči. Rodačka z Vrchlabí s namalovaným knírkem se okamžitě stala miláčkem Česka, obrovskou pozornost veřejnosti a médií ale v tu chvíli nenesla dobře. Od té doby ale prošla velkou změnou, dospěla, zvykla si na slávu i vítězství, vdala se, zatančila si ve StarDance. Přišla také ale o oba rodiče, prodělala zranění, které ohrozilo její kariéru a skoro rok nemohla závodit. To vše zobrazuje nový dokumentární film Efka: Nejrychlejší holka ve vesmíru a o tom promluvila i v nejnovějším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Eduard Bičiště je devatenáctiletý mladík z Hradce Králové, který nevychází z domu bez tužky a bloku. Rád totiž kreslí a kresbu si oblíbil natolik, že se stal už v šestnácti letech Talentem královéhradecké kultury. Před dvěma lety dokonce vyhrál se svojí prací v Národním kole mezinárodního bienále figurální kresby a malby dětí a mládeže. Dvakrát se mu podařilo získat stipendium v programu pro nadané umělce a učil se i od mistrů jakými jsou malíř Tomáš Císařovský nebo sochař Čestmír Suška. V současné době se podílí společně s dalšími stipendisty MenARTu na podobě nové lavičky pro město Litomyšl. V akademické kresbě 19. století je výjimečný natolik, že se jeho učitel ze ZUŠ učí od něj. I proto jsme ho zařadili mezi neobyčejné.

Využití areálu Strahov, členské příspěvky i velký problém v podobě nedostatku rozhodčích, kterých v Evropě chybí zhruba 40 tisíc. Nejen to jsou témata, která řeší vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). O těchto výzvách či komunikaci se zástupci regionálního fotbalu promluvil v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků předseda FAČR Petr Fousek.