Po 7. 9. 2026Regína
Společnost

Lidé po tragédii v Hradci řeší výchovu. Odborníci varují, facky agresi nezastaví

Markéta Hamerníková2 minuty čtení27. 2. 2026, 5:40
Novela občanského zákoníku poprvé výslovně stanovuje, že násilí – fyzické ani psychické – do rodičovství nepatří. 
Novela občanského zákoníku poprvé výslovně stanovuje, že násilí – fyzické ani psychické – do rodičovství nepatří.  · Foto: Canva

Před týdnem uběhl rok po tragédii v hradecké prodejně Action, kde teprve šestnáctiletý mladík ubodal dvě prodavačky. V souvislosti s neštěstím sociální sítě zaplavily i komentáře kritizující současnou výchovu dětí.

S připomínkou tragické události, která se stala před rokem v hradeckém Actionu, sociální sítě opět zaplavily emotivní reakce. A debata o příčinách násilí se stočila k otázce výchovy. Objevovaly se názory, že „kdyby kluk doma dostal pár facek, srovnal by se“.

„Kdyby kluk doma občas pořádně dostal, třeba se to vůbec nemuselo stát. Dnešní děcka můžou cokoliv a rodiče jim nic neřeknou. Mě táta řezal hlava nehlava a jsem za to ráda, vyrostl ze mě slušnej člověk,“ míní Ivana P. na sociální síti Facebook.

To je ale v rozporu s českým právem, které od letošního roku říká jasně: děti se mají vychovávat bez tělesných trestů, bez duševního strádání a bez ponižování. Novela občanského zákoníku tak poprvé výslovně stanovuje, že násilí – fyzické ani psychické – do rodičovství nepatří. 

Odborníci varují, že facka není řešení

Ve veřejné debatě se také často objevuje argument, že „jedna výchovná přece nikomu neublížila“.

Mezinárodní studie shrnující dvacet let výzkumu ale ukazuje, že tělesné tresty nevedou ke zlepšení chování dětí, naopak zvyšují agresivitu, antisociální chování a problémy ve škole.

Studie zároveň nenašla žádné důkazy o tom, že by fyzické tresty zlepšovaly vztahy dětí s okolím. Potvrzuje ale souvislost mezi tělesnými tresty a vyšším rizikem dalších forem násilí.

„Dítě si z konfliktní situace neodnáší jen konkrétní pravidlo, ale především vzorec toho, jak se konflikty řeší. Pokud je tím nástrojem síla nebo ponížení, přenáší si tento model do dalších vztahů. To může mít dopad na jeho sebevědomí, hranice i budoucí partnerské vztahy,“ říká Kamila Šaffková, rodinná poradkyně a mediátorka z neziskové organizace WOMEN FOR WOMEN, která se zaměřuje na podporu rodičů a dětí v náročných situacích. 

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Dýško, nebo nátlak? Přednastavené spropitné na terminálu rozděluje hostySpolečnost

Dýško, nebo nátlak? Přednastavené spropitné na terminálu rozděluje hosty

Šest, deset, nebo patnáct procent? Nabídku spropitného dnes hostům stále častěji předkládá rovnou platební terminál. Někomu taková možnost vyhovuje, jiný má pocit, že je k dýšku tlačený. Podle nového průzkumu vnímá přednastavenou nabídku negativně třetina dotázaných.

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientůZdraví

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientů

Diagnóza rakoviny nepřináší jen obavy o zdraví. Pro mnoho pacientů začíná kolotoč vyšetření, telefonátů, termínů a nejistoty. Často nevědí, co bude následovat, kam se obrátit nebo kdo jim pomůže se v celé situaci zorientovat.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook