Neděle 5. 10. 2025 | Svátek má Eliška
Dnes, 07:15
Celostátní výsledky letošních voleb do Poslanecké sněmovny ČR potvrdily výraznou polarizaci české společnosti, která se projevila jak v krajích, tak v jednotlivých regionech. Politolog Matyáš Strnad z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové to uvedl pro ČTK a vysvětlil, že volby odrážejí hluboké rozdíly mezi středopravým, liberálním městským voličem a voliči z periferií, kteří častěji volí silné lídry a vyjadřují nespokojenost s vládní politikou.
Sobota, 4. října 2025, 19:00
Česká republika má za sebou volby do Poslanecké sněmovny ČR. Celorepublikově i v Královéhradeckém kraji vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě skončilo SPOLU. Své poslance bude mít náš region i z řad STAN, Motoristů, SPD a také Pirátů. Hradeckou Drbnu...
„Výsledky voleb ukazují, že v regionech s vyšší životní úrovní se prosazuje spíše umírněná politika, zatímco v chudších oblastech sílí protestní a antisystémové hlasy. To potvrzuje hlubokou socioekonomickou polarizaci,“ říká Strnad.
V Královéhradeckém kraji, kde ANO získalo 33,6 % hlasů a čtyři poslanecké mandáty, tento trend není jiný. Na druhém místě skončila koalice SPOLU se ziskem 23,6 % a třemi poslanci, následovaná hnutím STAN, které získalo 12,2 % a jedno křeslo. Stejný počet mandátů jako STAN získali i Piráti, SPD a Motoristé. Podle Strnada je výrazný rozdíl ve volebním chování mezi regiony, kde lidé volí na základě jiných hodnot a priorit, a to se odráží ve volebních výsledcích.
„Volební účast byla ovlivněna nejen socioekonomickými faktory, ale i důvěrou v politické strany, jak dokáží řešit každodenní problémy. Je vidět, že voliče stále více oslovují alternativní a protestní hnutí,“ dodal Strnad.
Povolební situace přináší novou dynamiku. „Politická scéna se dál roztříštěná, což dává hnutí ANO příležitost vytvořit vládu, ale před nimi leží náročné rozhodování o koalici, přičemž varianty s SPD nebo Motoristy by byly velmi euroskeptické,“ uvedl politolog.
Výsledky voleb ukázaly, že i menší uskupení, jako jsou Motoristé, mají stále silný vliv. „Motoristé, kteří byli dosud mimoparlamentními, překvapili a získali poměrně významný podíl hlasů, což je překvapení pro mnohé,“ řekl Strnad.
Pokud jde o konkrétní vítěze, největší počet preferenčních hlasů v Královéhradeckém kraji získal Matěj Ondřej Havel z TOP 09, který obdržel 8178 hlasů. Tento bývalý ředitel hradeckého Gymnázia J.K. Tyla a současný poslanec tak potvrzuje svou silnou pozici v regionální politice.
Sobota, 4. října 2025, 15:00
V Královéhradeckém kraji je rozhodnuto a sečteno. Napříč celým krajem vyhrálo hnutí ANO, a to jak na krajské úrovni, tak v jednotlivých okresech. Do Poslanecké sněmovny ČR se tak dostanou Jana Berkovcová, Jiří Mašek, Petr Sadovský a Denis Doksanský.
Během posledních voleb do Poslanecké sněmovny ČR v Královéhradeckém kraji vyhrála koalice SPOLU, kterou volilo 28,58 % lidí. Na druhém místě skončilo ANO s 26,99 % hlasů. Obě tyto uskupení získala po čtyřech mandátech. Na třetím místě byla koalice Pirátů a Starostů. Ta získala 15,13 % hlasů a dva mandáty. Posledním uskupením bylo hnutí SPD s 9,05 % hlasů a jedním mandátem. Volební účast v roce 2021 dosáhla 67,86 %.
V celorepublikovém měřítku poslední volby vyhrála koalice SPOLU s 27,79 % hlasů. Druhé hnutí ANO mělo jen o 0,67 % hlasů méně. V celé naší zemi dorazilo k volbám 65,43 % lidí.
Nyní v České republice se začíná řešit složení nové vlády. Prezident Petr Pavel se aktivně zapojí do vyjednávání a plánuje první konzultační schůzky s předsedy stran, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Ty začnou už v neděli ráno a prezident očekává, že by na to mohla stačit neděle a pondělí.
Prezident má možnost pověřit vítěze voleb jednáním o sestavení vlády, což se stalo už dvakrát v minulosti. I když není tento postup pevně stanovený ústavou, je to v praxi běžné. V roce 1998, po pádu vlády Václava Klause, však pověřil sestavením vlády jiného kandidáta, což vedlo k vládě Josefa Tošovského.
Vyjednávání o nové vládě nemá žádně stanovenou dobu, takže je těžké odhadnout, jak dlouho bude trvat. Jakmile prezident jmenuje nového premiéra, ten požádá Sněmovnu o důvěru. Pokud ji nezíská na první pokus, může následovat druhý. Pokud ani poté vláda nezíská důvěru, prezident znovu pověří premiéra a ten navrhne nové členy vlády. Pokud ani třetí pokus nezabere, nový premiér bude navržen předsedou Poslanecké sněmovny, což se ale zatím v historii ČR nikdy nestalo.
Noví poslanci se sejdou na ustavující schůzi, která se musí uskutečnit nejpozději do 30 dnů po volbách. Při této schůzi zvolí předsedu a místopředsedy Sněmovny a budou se skládat výbory.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
