20.02.2002 – to je datum na které kriminalisté v Královéhradeckém kraji vzpomínají už 18 let. A pravděpodobně ještě nějaký čas vzpomínat budou. Ten den si rozhodla vzít život čtyřicetiletá Jitka z Kostelce nad Orlicí. Policie ji našla na zamknuté půdě oběšenou, pořezanou a s nožem zabodnutým v srdci. Následně lékař při pitvě našel v jejím žaludku spolykané jehly.
Na první pohled bylo jasné, že není možné, aby si zranění Jitka způsobila sama. Vyšetřovatele k tomu vedl i fakt, že na místě činu nebyla ani kapka krve. V počátku tak kriminalisté chtěli případ vyšetřovat jako vraždu. Zamčené dveře je však dovedli k domněnce, že jde o sebevraždu – ať může být jakkoli neuvěřitelná.
20. února odpoledne volal na policii otec Jitky. Oznámil, že je jeho dům zamčený zevnitř a nemůže se dostat přes dveře. Na místo tak dorazila policie, která společně s otcem prohledala celý dům.
Jedno z posledních míst, kam se šlo Jitku hledat byla půda. I ta byla zamčená zevnitř. „Ty dveře z chodby na půdu bylo třeba vypáčit,“ řekl Hradecké Drbně Chaloupka. Hned nad schody našli policisté Jitku viset na prádelní šňůře omotané kolem jednoho z trámů. Na první pohled bylo jasné, že šlo o sebevraždu.
Postupné ohledání půdy i samotného těla policii vyvedlo z míry. První nezvyklostí bylo samotné uvázání provazu. Smyčka byla vytvořena několika úvazy. Navíc byla zavěšená přímo nad schody, kam byl velice špatný přístup. O to větší překvapení čekalo na kriminalisty, když Jitce vyhrnuli blůzu.
„U srdce měla zabodnutý kuchyňský nůž,“ řekl Chaloupka. Nikdo v tu chvíli nechtěl věřit tomu, že by si něco podobného Jitka způsobila sama. Soudní lékař dokonce zpochybňoval i to, zda by bylo vůbec něco podobného možné. Tím však připravená překvapení nekončila. Jitka byla i pořezaná. Několik čerstvých a hlubokých ran měla na krku a obou předloktích. Tato zranění by si sice mohla způsobit sama, ale na místě kriminalisté nenašli ani kapku krve.
Když si vyšetřovatelé mysleli, že znají všechny důležité informace přišel další šok. Tentokrát přímo od soudního lékaře z pitevny. Jitka ještě před oběšením musela spolykat několik jehel. „Jedna byla v žaludku, další v hltanu… Další byly zapíchané v levé části hrudníku a v obou pažích,“ řekl soudní lékař Josef Pleskot.
„To pořezání si způsobila ještě v práci. Pořezala se v jedné z úklidových místností,“ potvrdil kriminalista. Policie na místě objevila krev, která odpovídala řezným poraněním na rukou. To však vyvolalo další otázky. Podle soudních lékařů ztratila tolik krve, že by nebyla schopná se sama dostat pryč. Jak se Jitka s takto velkým zraněním dostala z práce do zhruba 1,5 kilometrů vzdáleného domu?
„Máme svědka, který ji viděl u jejího domu. Ten potvrdil, že skutečně přijela na jízdním kole,“ řekl Chaloupka. Ať už na kole jela nebo ho jen vedla, musela ve sněhu a zimě urazit přes kilometr do kopce. A to ve chvíli, kdy byla vážně pořezaná a krvácela.
Jehly do sebe napíchala pravděpodobně až doma. Následně se zamkla na půdě, vylezla na betonovou zídku a kolem krku uvázala předem připravený provaz. Ve chvíli, kdy udělala poslední krok do prázdna, vrazila si nůž do hrudníku.
Těžko se věří tomu, že něco podobného mohla být sebevražda. Celý případ nakonec vyřešila jedna malá drobnost „Půda byla jednoznačně zamčená zevnitř,“ potvrdil Chaloupka. Případný vrah by tak neměl možnost z místa činu odejít. Možnou cestou byl střešní vikýř, ten však podle kriminalistů nikdo neotevřel několik let.
„Prohlédli jsme kompletně celou střechu, vikýř, žebřík, zbytek půdy. Všude byl prach a žádné stopy,“ potvrdil vyšetřovatel. Podstatné bylo podle vyšetřovatelů i to, že klíč byl strčený v zámku. Zvenku by tak nikdo nemohl dveře druhým klíčem zamknout.
Jak by se tedy pachatel dostal ze zamknuté půdy? To je otázka, na kterou dodnes policie nenašla odpověď. Proto případ uzavřela jako dlouhodobou a kombinovanou sebevraždu s náboženským podtextem. A to i přesto, že s tímto závěrem nesouhlasil soudní lékař. Podle něho nebylo možné, aby si tato zranění způsobila Jitka sama.
„Nikdo mě nedokáže přesvědčit o tom, že by se z té půdy případný vrah mohl dostat. Nemám pochyb o tom, že to byla sebevražda“ zakončuje svůj rozhovor pro Hradeckou Drbnu vyšetřovatel Richard Chaloupka. Dodnes policie mluví o případu jako o záhadě za zamčenými dveřmi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Fantazii by musel pak ale mít i ten svědek co ji spatřil přijet domů na kole samotnou. Protože to by znamenalo, že vrah který ji napadl v práci a pořezal, poté doběhl k ní domů a tam si na ní počíhal, aby dílo dokonal. Toho ale svědek neviděl, byl asi neviditelný:-)
Všechno jde, když se chce ... a to, že kriminalisté nemají dostatek fantazie, je jen smutným faktem ... většinou když se jim někdo nepřizná sám, tak vyřeší prdlajz ...
Šikovný a zkušený bytový/domovní/ zloděj si s takovou drobností jako je uzamčení dozického zámku z druhé strany dveří umí bez větších problémů poradit (o tom by uměl vyprávět i pan Kajínek) . Po zkušenostech s vražednou manželskou dvojicí Stodolových / že těch vražd Stodolovi měli na svědomí dost ! /by mohla i Policie přiznat ,že zde chybovala a i závěr soudního lékaře ,že nesouhlasil s verzí sebevraždy je napovídající !
Pokud byl stěžejním důkazem sebevraždy onen klíč v zamknutém zámku, je to ostuda vyšetřovatele! Jakýkoliv zámek za sebou zamknu z druhé strany, na to nemusím být génius. A zmíněný dozičák (Matěj níže) za sebou zamkne i malé dítě.
Já bych věděl, jak by vrah mohl nechat klíč vražený v zámku z druhé strany a uklidit po sobě stopy, pokud tedy byl dozický...