Archeologický výzkum v areálu vlakového nádraží v Jaroměři na Náchodsku přinesl nebývalé množství nálezů z doby bronzové a raného středověku. Archeologové lokalitu znali, ale domnívali se, že byla zničena výstavbou nádraží v 19. století.
„Výzkum jsme zahájili před měsícem a nejsme ani v polovině. Zjistili jsme, že pod kolejištěm, které se má vyměňovat, zůstal zachován původní půdní horizont, nebyl nikdy narušen,“ řekl archeolog náchodského muzea Jan Tůma.
Archeologové narazili na pravěké sídliště kultury popelnicových polí z doby bronzové a raně středověké sídliště asi z devátého až desátého století. Mezi nejzajímavější nálezy patří třeba bronzová jehlice nebo středověký prsten. „Objevili jsme i raně středověký objekt, o kterém zatím mnoho nevíme. Byly v něm zvířecí kosti i nádoba, kterou dáme na rozbor kvůli obsahu. Nálezy jsou poměrně zajímavé na to, že jsme nepředpokládali, že v rámci nádraží se mohlo něco zachovat,“ řekl Tůma.
Někteří vědci o kulturách popelnicových polí mladší a pozdní doby bronzové hovoří jako o středoevropské civilizaci, která trvala téměř tisíc let. Název souvisí se způsobem pohřbívání, po kremaci dávali lidé popel z nebožtíka do nádoby.
Sídliště kultury popelnicových polí na jaroměřském nádraží bylo součástí širší sídelní oblasti, která měla jedno z hlavních center na královéhradeckém návrší. „Jaroměřsko bylo severně od Hradce Králové poslední výspou hustě osídleného územ. Na návrší v centru Jaroměře bylo v době lužické kultury hradiště, tedy strategicky důležité místo, které přitahovalo pozornost. S tím souvisela poměrně vysoká hustota osídlení v okolí. Z Jaroměře jsou známé i bronzové depoty, podobně jako z Hradce,“ řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Nálezy importovaného zboží ze Středomoří objevené v minulosti na území Jaroměře dokazují, že i v pozdějších etapách kultur popelnicových polí, především v halštatském období, byl region významný. Vědci to vysvětlují tím, že místo leželo na vedlejší větvi takzvané Jantarové stezky. „Její hlavní trasa vedla přes Moravu. Na konci halštatského období, kdy do Karpatské kotliny vpadli Skytové, však došlo k přerušení trasy a k jejímu posunu na západ. Proto se u nás ve východních Čechách středomořské importy z tohoto období objevují,“ řekl Novák.
Východočeská odnož Jantarové stezky prosperovala až do doby stěhování národů. Dokazují to i další nálezy z Jaroměře, třeba depot římských mincí z třetího až čtvrtého, století, který byl nalezen na Jakubském Předměstí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
