Les pod proudem: elektřina vede volně po povrchu, experti se diví, úřad to neřeší

Na zemi volně položený elektrický kabel není nic, co by návštěvník lesa uprostřed porostu očekával. U obce Borová lze však o tlustý drát v černé plastové izolaci doslova zakopnout.

Natáhli si jej tam coby přívod elektřiny členové a příznivci spolku Pěchotní srub N-S 61 Chata. Spolek jako předseda vede a ovládá Josef Cach, jinak též člen Českého svazu ochránců přírody a tvář Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka.

Jak vypadá prodlužovačka

Miloš Martínek, majitel sousedního lesa, je shodou okolností profesí elektrikář a nad způsobem vedení kabelu neskrývá údiv.

„Tady je špatně úplně všechno,“ ukazuje na viditelný, volně ležící kabel. „Je to katastrofa z pohledu bezpečnostního i požárního. Kabel nemůže takhle volně ležet, něco takového jsem ještě neviděl. Tady k tomu může zvěř, může spadnout strom, kabel naruší větev, stačí jiskra a hoří les. Nikde není ani žádné varování, že jde o živý kabel, umím si představit, že si ho někdo bude chtít třeba vykopat na měď,“ říká Martínek.

Byl to právě on, kdo se nedávno obrátil na městský úřad Náchod s tím, že spolek nechal svévolně vykácet kolem srubu les ležící v Nadregionálním biocentru Peklo (popsali jsme ZDE), plus že elektrická přípojka, jež do objektu vede, je nelegální.

To, že je takto doslova pohozená na louce a v lese, ale sám nečekal. Zaskočila ho i následná reakce úřadu. Náchodští úředníci se s problémem vypořádali tak, že stovky metrů živého drátu, připojeného už od roku 2020, označili za prodlužovací kabel.

Už na jaře 2021 úřad vydal dodatečné stavební povolení nejprve na připojení elektrické kapličky a následně přípojky elektrické energie v rozvodné skříni u pěchotního srubu. Vedení zhruba tří set metrů kabelu mezi těmito dvěma body nijak neřešil. Podle nich prostě nejde o stavbu.

Úřednický výklad zpochybňuje Jiří Sluka, vedoucí inspektor liberecké pobočky Technické inspekce České republiky. TIČR je státem pověřená odborná organizace pro bezpečnost vyhrazených technických zařízení včetně elektrických; vydává odborná stanoviska k jejich projektování, montáži, provozu a revizím.

„Pokud se jedná opravdu o vedení od elektroměrového rozváděče do „domovního rozváděče“ v délce cca 250 metrů a pokud je, jak je zřejmé z obrazové dokumentace, vedeno v některých částech po povrchu, tak se jedná o porušení ustanovení technických norem,“ říká.

„V žádném případě se nejedná o tzv. prodlužovačku,“ zdůrazňuje. Jedná se podle něj o takzvané vyhrazené elektrické zařízení“ (VEZ), kdy ze zákona musí existovat zpráva o výchozí revizi.

„V případě takto uloženého kabelu hrozí v jakémkoli přístupném místě potenciální úraz elektrickým proudem při porušení izolace kabelu. Porušení izolace je v tomto případě velice reálné a to v mnoha případech. Například zvěří, lesní technikou, vandalismus a podobně,“ doplňuje Jiří Sluka.

To, že je toto elektrické připojení pěchotního srubu neobvyklé, si myslí i starosta Borové u Náchoda Aleš Jakubec: „Připouštím, že je to zvláštní. Kdyby tam ale nebyly ty spory (mezi majiteli pozemků, pozn. red.), tak by to bylo zakopané a bylo by to v pořádku. Je to spor, který jsem v podstatě zdědil, začal ještě předtím, než jsem se stal starostou.“

Ani tvrzení úřadu, že „prodlužovací kabel“ vede lesem „se souhlasem majitele“, není korektní, ani úplné. Od kapličky totiž kabel vede přes pozemky více majitelů a souhlas dal jen jediný.

Když přijel bagr

„Akce přípojka“ začala už koncem roku 2020. Tehdy se spolek Pěchotní srub N-S 61 Chata hned dvakrát pokoušel zakopat kabel prostředkem cesty bez souhlasu druhého z majitelů pozemku Milana Čecha, který žije na samotě v blízkém sousedství pěchotního srubu.

Když to Čech zjistil, zablokoval postup bagru vlastním vozem a zavolal policii. Ta o tom pořídila zápis a nakonec věc předala jako přestupek k řešení městu Náchod.

To sice zahájilo řízení, ale oznamovatele, Milana Čecha úředníci jako účastníka vynechali. Nemohl tak například nahlížet do spisu, podávat námitky či podat odvolání ke Krajskému úřadu.

Jako jediný účastník řízení (nejprve o odstranění stavby a jejím následném dodatečném povolení) byl úřadem veden Spolek vojenské historie Borová. Ten sice také existuje, také v něm se Josef Cach angažuje, jenže tento spolek s bunkrem a pozemky okolo nemá právně společného vůbec nic.

Jediným a skutečným vlastníkem pěchotního srubu a přilehlých lesních pozemků je zcela jiný spolek: Pěchotní srub N-S 61 „Chata“ z.s., kde je Cach předsedou a ovládající osobou. Tento spolek přitom v řízení vůbec nefiguroval.

Z kontrolního protokolu z února 2021, kdy byli na místě náchodští úředníci ze stavebního odboru i odboru životního prostředí plus Josef Cach, každopádně plyne tvrzení, že původní stavbu mezi dvěma připojovacími body spolek (ať už jakýkoli) prý již odstranil:

Krátce poté členové spolku kabel od elektrické kapličky zakopali přes cestu (opět bez souhlasu spolumajitele Milana Čecha). Za ní pak již elektřina vede až na okraj pozemku patřícímu „srubistům“ jen po povrchu, přes louku a les třetích osob.

„Ten kabel se vypíná, je to položené provizorně. Je to prodlužovací kabel,“ nabízí Josef Cach stejnou odpověď jako náchodští úředníci. Přesně tuto verzi však o pár odstavců výše vyvrací odborník na vyhrazená elektrická zařízení.

To, že Milan Čech se stavbou na svém pozemku nesouhlasil, Josef Cach nijak nepopírá. „Nevím, jestli to někdy dořešíme,“ podotýká.

Pro kabel uložený v zemi se běžně vyžaduje dostatečná hloubka, pískové lože, zásyp, mechanická ochrana a výstražná fólie. V tomto případě je řádně zakopáno až posledních 134 metrů vedených na vlastním pozemku spolku.

To však otevírá jiný problém. Pěchotní srub NS 61 – Chata je kulturní památkou a součástí systému předválečného opevnění Dobrošov a na všechny výkopové práce kolem kulturních památek se vztahuje povinnost přizvat památkáře, respektive archeology. To se zde ale nestalo, jak na dotaz HlídacíPes.org potvrdil Národní památkový úřad.

A přesto je ČEZ připojil…

Milan Čech spatřuje pochybení i na straně dodavatele energie: „ČEZ byl upozorněn, že jde o černou stavbu, přesto přípojku povolil a stavbu připojil. Fakticky tak pustil proud do nezabezpečeného kabelu a už sedmým rokem objektu dodává elektrickou energii.“

Sám ČEZ u každé standardní žádosti o připojení vyžaduje přiložení katastrální mapu a doklady o vlastnickém či jiném právu a souhlasy všech dotčených vlastníků.

To se zde s jistotou nestalo – Milan Čech naopak explicitně vyjádřil nesouhlas. ČEZ přitom ve smlouvě o tomto konkrétním připojení souhlasy vlastníků původně vidět chtěl.

Dokládá to printscreen přímo ze smlouvy se spolkem Josefa Cacha:

Spolek souhlasy všech dotčených objektivně doložit nemohl, přesto ČEZ odběrné místo připojil.

„ČEZ začal objektu dodávat energii. Zcela tím ignoruje jak riziko obecného ohrožení i narušení vlastnických práv majitelů pozemků, přes které je napětí 380V vedeno,“ říká Čech.

Oslovený hasičský sbor Královéhradeckého kraje má za to, že „není zcela v naší kompetenci se k záležitostem, které popisujete, vyjadřovat“.

„Dle našeho názoru se jedná spíše o problematiku, ke které je způsobilý se vyjadřovat zejména provozovatel distribuční soustavy elektrické energie a stavební úřad, případně odborníci na bezpečnost práce,“ doplnila tisková mluvčí krajského ředitelství Martina Götzová.

Kudy teče elektřina

ČEZ zaslané novinářské otázky k tématu pochopil jako podnět s tím, že „situaci prověří a vyhodnotí“.

Ke konkrétním odběrným místům ani zákazníkům se prý z důvodu ochrany osobních údajů a smluvních vztahů se společnost ČEZ Distribuce nevyjadřuje.

„Hranice vlastnictví a odpovědnosti je v jednotlivých případech určena podmínkami připojení a příslušnou smluvní dokumentací. Obecně platí, že distributor odpovídá za zařízení distribuční soustavy, zatímco za odběrné elektrické zařízení a jeho technický stav, provoz, údržbu, revize a soulad s příslušnými předpisy odpovídá jeho vlastník nebo provozovatel,“ říká v obecné rovině Šárka Lapáčková Beránková, regionální manažer komunikace a mluvčí Skupiny ČEZ pro východní Čechy.

Bez odpovědi tak zůstal dotaz, zda předmětné připojení získalo revizní zprávu a zda zákazník předložil souhlas všech majitelů pozemků, po nichž připojení vede.

„Stručně řečeno: na všechno, čím teče elektřina, musíte mít revizi,“ nabízí pohled z praxe zkušený stavbyvedoucí a podnikatel v oboru stavební dozor Jan Špaček, jehož redakce oslovila s žádostí o konzultaci. „A to pomíjím, že prostě nelze vést kabel takto po povrchu a ještě přes cizí pozemky,“ dodává Špaček.