Tonutí je tiché. Člověk nemusí křičet ani mávat, upozorňují záchranáři

Vodní hladina může vypadat klidně. Pod ní ale může během několika sekund bojovat o život člověk, kterého si nikdo v okolí nevšimne. Právě na to upozorňují záchranáři z Královéhradeckého kraje. Tonutí totiž podle nich často probíhá bez křiku a bez výrazných pohybů.

„Věřte, že naši pacienti se topili i ve velmi mělké vodě,“ upozorňují záchranáři. V některých případech tonutí předcházely křeče nebo jiná zdravotní indispozice, jindy například skok do vody.

„Jen letos naše posádky zasahovaly už u sedmi tonutí,“ informoval Zdravotnický záchranný sbor Královéhradeckého kraje na sociálních sítích koncem července.

Tonoucí většinou nekřičí

Filmová představa člověka, který se ve vodě zoufale zmítá, křičí a mává rukama, může být nebezpečně zavádějící. Člověk, který se skutečně topí, totiž podle záchranářů vydává veškerou energii na to, aby udržel ústa nad hladinou a mohl se nadechnout.

Na pomoc proto často nevolá. Ústa se mu opakovaně dostávají pod hladinu a nad ni, takže nemá prostor se nadechnout a zároveň vykřiknout.

Ani ruce nemusí být ve vzduchu. Tonoucí člověk je může mít natažené podél těla nebo jimi křečovitě tlačit proti hladině ve snaze dostat hlavu výš. Místo mávání tak může působit, jako by se téměř nehýbal.

Často také zůstává ve vodě ve vzpřímené poloze. Může působit, jako by ve vodě stál nebo visel, s hlavou zakloněnou dozadu a ústy těsně u hladiny.

Varovným signálem může být také nepřítomný, „skleněný“ pohled. Oči mohou být zafixované jedním směrem nebo zavřené.

Dítě může zmizet během několika sekund

Právě tichý průběh je podle záchranářů důvodem, proč je potřeba mít děti u vody neustále pod kontrolou. Tonoucí dítě nemusí křičet ani výrazně šplouchat. Může jednoduše během několika sekund zmizet pod hladinou, aniž by si toho lidé stojící jen kousek vedle všimli.

Tonutí je přitom jednou z nejčastějších příčin úrazové smrti dětí, upozorňují královéhradečtí záchranáři.

Hasiči trénují přímo na Rozkoši

Záchranu lidí z vody během léta cvičí také hasiči. V červenci a srpnu absolvují výcviky na obou částech vodní nádrže Rozkoš. Celkem se cvičení během léta zúčastní přibližně 350 hasičů z celého Královéhradeckého kraje.

„Během výcviku si hasiči procvičují především techniku pádlování a ovládání raftového člunu, záchranu zraněné osoby za pomoci motorového i raftového člunu, její vyzvednutí z vody a následný bezpečný transport,“ popsal Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje na sociálních sítích.

Součástí výcviku je také pohyb přímo ve vodě. Hasiči si tak v reálných podmínkách zkoušejí práci pouze v základním přípustném vybavení – záchranné vestě a ochranné přilbě.

Právě pravidelný trénink v reálném prostředí je podle hasičů důležitý. Nejde jen o jednotlivé postupy. Ověřují si také spolupráci mezi sebou a připravenost techniky, aby při skutečném zásahu dokázali reagovat co nejrychleji a bezpečně.