Ve věku 92 let zemřel 27. prosince archeolog Jiří Zeman. Zástupci Archeologického ústavu Akademie věd ČR o tom dnes informovali na facebooku. Zeman v ústavu pracoval 40 let. Profesně se zabýval například mladší dobou bronzovou a dobou římskou na českém území. Poslední rozloučení bude 7. ledna v krematoriu v pražských Strašnicích.

Archeologové z výzkumu v místě budoucího obchvatu Doudleb nad Orlicí na Rychnovsku hlásí další objevy. Nalezli sídliště z doby stěhování národů datované do 3. až 5. století našeho letopočtu. Sídliště z tohoto období v Podorlicku ještě nezkoumali, Za pozoruhodné označila také nálezy sídliště z období eneolitu a starší doby železné. Na výzkumu spolupracují archeologové z Univerzity Hradec Králové (UHK) a rychnovského muzea.

První výsledky analýzy pohřebiště v Sendražicích na Královéhradecku z doby stěhování národů potvrdily podle archeologů mimořádnost objevu na území České. V šesti kostrových hrobech z konce 5. století objevených v roce 2019 byli pohřbeni lidé ve věku 16 až 55 let. Jeden hrob s pozůstatky ženy nebyl vykraden a obsahoval bohatý soubor nálezů. Na zkoumání nálezů se podílejí odborníci mnoha vědních oborů z Česka i zahraničí.

Rekonstrukcí pohřebního obřadu s lidskou obětí z období eneolitu v podvečer v Archeoparku Všestary skončil program věnovaný pohřbívání v pravěku. Zároveň šlo o vyvrcholení letošního cyklu Dny živé archeologie.

V Sendražicích na Královéhradecku archeologové objevili šest hrobů z šestého století, tedy z doby zvané stěhování národů. Jeden hrob s pohřbenou ženou nebyl vykraden a obsahoval dvě zlaté spony vykládané polodrahokamy, korálky z jantaru, železný tkalcovský nožík, krátký meč a řadu dalších artefaktů. Podle archeologů jde na území východních Čech o velmi vzácný nález. Pohřebiště bylo objeveno v první polovině letošního roku při záchranném archeologickém výzkumu na staveništi dvou rodinných domů.

Archeologové v trase budoucího obchvatu Opočna na Rychnovsku objevili pravěké osídlení i hroby. Dvě sídliště předběžně datují do doby bronzové, jeden hrob do pozdní doby kamenné a druhý do 4. století našeho letopočtu. ČTK to řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Archeologové od března postupně pracovali na třech různých místech budoucího obchvatu.

Archeologický výzkum v areálu vlakového nádraží v Jaroměři na Náchodsku přinesl nebývalé množství nálezů z doby bronzové a raného středověku. Archeologové lokalitu znali, ale domnívali se, že byla zničena výstavbou nádraží v 19. století.