Vykopat rondely a ukázat je lidem? Archeologové chtějí pravý opak

Kdo si pod kuklenskými rondely představuje kamenné kruhy podobné Stonehenge, bude zklamaný. Nad zemí totiž není prakticky nic vidět. Z pravěkých staveb se pod povrchem dochovaly především příkopy a další stopy po jejich konstrukci.

Skutečná ochrana památky v 21. století neznamená její vykopání a vystavení na obdiv, ale její chytré a bezpečné zakonzervování pod zemí. 

Právě země je ale po tisíce let chrání. A archeologové rozhodně neusilují o to, aby se rondely odkryly a vystavily návštěvníkům.

„Skutečná ochrana památky v 21. století neznamená její vykopání a vystavení na obdiv, ale její chytré a bezpečné zakonzervování pod zemí. Zapomeňme tedy na Indiana Jonese i na Stonehenge, větší smysl dává rondely připomínat kultivovaným, šetrným a moderním způsobem na povrchu,“ vysvětluje vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Petr Čechák.

Takový přístup odpovídá i takzvané maltské úmluvě, kterou je Česká republika vázána. Ta klade důraz na zachování archeologického dědictví pokud možno na původním místě. Podle muzea funguje půda jako přirozený trezor, který dokáže organické i křehké pozůstatky konzervovat po tisíce let.

Právě proto se současná debata netočí kolem toho, zda rondely vykopat, ale jak je bezpečně ponechat pod zemí. A zda je možné jejich ochranu skloubit s plánovanou silnicí.

Město je připravené projekt upravit

Dosavadní návrh radiály Nová Zelená počítá v místě archeologické lokality s vedením komunikace po násypovém tělese. Podle města by při stavbě komunikace a související infrastruktury nemělo dojít k porušení podorničí, kde se očekávají archeologické nálezy.

Současnou podobu projektu ale město nepovažuje za definitivní. Po nových zjištěních archeologů je připravené technické řešení znovu prověřit a podle výsledků odborného posouzení případně upravit trasování radiály, její konstrukci i navazující technické řešení. Prověřovat se má například výškové vedení silnice, podoba ochranného násypu, odvodnění nebo vedení inženýrských sítí.

Právě dosud navržené řešení kritizuje iniciátor petice za záchranu rondelů Martin Hanousek. Redakci poskytl části projektové dokumentace, podle kterých má být v místě průchodu komunikace vrstva ornice silná 45 centimetrů, zatímco celková mocnost skrývky je uváděna 68 centimetrů.

Hanousek proto zpochybňuje, zda lze současný projekt skutečně uskutečnit bez zásahu do vrstev pod ornicí. Upozorňuje také na odvodnění a inženýrské sítě, které mají vést pod komunikací. Za nejlepší řešení považuje odklonění trasy Nové Zelené mimo archeologickou lokalitu.

Nově se přitom ukazuje, že obavy z kolize současného návrhu s rondely nesdílí pouze občanská iniciativa.

Muzeum východních Čech uvedlo, že archeologové dosud pracují pouze s dílčími informacemi o navrhovaném technickém řešení. Vážné obavy mají zejména kvůli vedení inženýrských sítí pod silničním tělesem radiály.

Průzkum obavy potvrdil

Muzeum v uplynulých dnech provedlo na místě několik prospekcí. Ty mají posloužit také jako podklady pro řízení o případném prohlášení lokality kulturní památkou.

Výsledky podle odborníků potvrdily význam místa. Archeologové při průzkumu zaznamenali takové množství a charakter nálezů, že podle muzea není pochyb o mimořádné hodnotě lokality.

„Současně se měřením na místě potvrdilo, že obavy občanské i odborné veřejnosti z kolize stavby a archeologické lokality jsou opodstatněné,“ uvedlo muzeum.

To ovšem ještě neznamená, že je o budoucnosti silnice rozhodnuto. Dalším krokem má být společné jednání všech stran.

Město, investor, archeologové i Hanousek u jednoho stolu

Po měsících petic, veřejných vyjádření a sporů se tak situace posouvá. Muzeum východních Čech chce nyní vystupovat jako prostředník a pozvalo k jednomu stolu všechny hlavní aktéry.

Jednání se mají účastnit zástupci města, investora projektu, odborníci z muzea a Martin Hanousek jako iniciátor občanské aktivity za záchranu rondelů. Muzeum chce představit výsledky průzkumu a pokusit se společně najít řešení.

„Je na místě, aby nyní muzeum jako nepolitická odborná organizace převzalo iniciativu. Z tohoto důvodu jsem pozval všechny aktéry k jednomu jednacímu stolu, kde předložíme výsledky průzkumu a společně se pokusíme dosáhnout řešení,“ uvedl ředitel muzea Petr Grulich.

Muzeum přitom oceňuje přístup obou stran. Občanská iniciativa podle něj pomohla téma dostat do veřejného prostoru a vytvořila potřebný tlak na záchranu památek. Pozitivně hodnotí také současné vedení města, které se zavázalo vyčkat na výsledky odborného měření a podle nich případně stavební projekt upravit.

O jednom rondelu se vědělo roky, druhý objevili loni

O existenci prvního kuklenského rondelu odborníci podle muzea vědí od roku 2015. V minulých letech kvůli němu proběhlo několik jednání mezi muzeem a městem. Muzeum připomíná například schůzky s tehdejším vedením Hradce Králové v roce 2019, které ale podle něj nepřinesly konkrétní výsledek.

Ochrana rondelů se následně nedostala ani do nového územního plánu.

Výrazný posun přišel na podzim roku 2025, kdy archeologové objevili druhý rondel, který je podle muzea zcela neporušený.

Obě pravěké stavby jsou starší než 6500 let. Navíc nejsou osamocené. Patří do celého pásu rondelů, který se táhne od Hradce Králové směrem k Jaroměři a který muzeum označuje za evropský unikát.

Do debaty o jejich budoucnosti mezitím vstoupila občanská iniciativa vedená Martinem Hanouskem. Připravila petici za záchranu rondelů a podala Ministerstvu kultury podnět k prohlášení lokality kulturní památkou.

Muzeum zdůrazňuje, že samo součástí této iniciativy není. Od začátku letošního roku ale o situaci jedná s městem a archeologové podle něj sdílejí vážné obavy o zachování lokality. Poslední jednání vedení muzea a města proběhlo v červenci a výsledkem byla dohoda o společném postupu.

Teď mají poprvé usednout k jednomu stolu všichni hlavní aktéři.