Sněhové pole známé jako Mapa republiky na úbočí Studniční hory ve východních Krkonoších by mohlo odtát na přelomu června a července. V současnosti tam místy může být až okolo šesti metrů sněhu. Sněhové pole se v posledních dnech přiblížilo charakteristickému tvaru připomínajícímu prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí.
"Při zatím posledním měření 19. května tam bylo 7,15 metru sněhu, takže šest metrů může být realistický odhad. Mám-li použít tento příměr, tak je to podle mne stále ještě celá republika včetně Podkarpatské Rusi," řekl Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku
Pracovníci Správy KRNAP měří několikrát za sezonu po dobu 20 let mocnost sněhu v místě, kde se Mapa republiky během jara vyrýsuje. V zimní sezoně 2019/2020 naměřili na Mapě republiky maximální mocnost sněhové pokrývky letos 8. dubna, a to 9,5 metru. Přestože zima byla na sníh skoupá, množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě odpovídá mírnému podprůměru posledních let.
Důvodů, proč sníh v této části na jižním svahu Studniční hory nad Modrým dolem zůstává tak dlouho, je několik, od modelace terénu až po větrné proudění. Díky tomu se tam v zimě ukládá velké množství sněhu. Sněhové pole v jarních měsících odtává postupně, a tím ztrácí tvar prvorepublikového Československa, až nakonec zůstávají "střední Čechy".
Loni tam byla maximální mocnost sněhu 14,5 metru a roztál 22. července. Předloni bylo maximum 7,5 metru a v sezoně 2016/2017 9,5 metru. Rekordní hodnoty sněhu tam Správa KRNAP naměřila v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Roztál 10. června.
Odtávání sněhu na Mapě republiky ovlivňuje kombinace několika faktorů. "Záleží hlavně na četnosti a intenzitě srážek, čím více deště, tím rychleji odtává. Záleží ale také na teplotě či oblačnosti," řekl Harčarik.
Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa. Bývá v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Dobře viditelné je ale například z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor nebo od Husovy boudy nad Pecí pod Sněžkou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
