Inspektoři z ČIŽP v Hradci provedli loni 1782 kontrol a uložili pokuty za více než 9 milionů
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) provedla vloni 16 572 kontrol, což je o 708 více než v roce 2017 (15 864) a uložila 2547 pravomocných pokut (o 108 méně než v roce 2017) v celkové výši 100 274 621 korun. Na jednoho inspektora připadlo v roce 2018 v průměru 41 kontrol, tedy stejně jako loni. Nejvíce pokut padlo za odpady (855), což je několikaletý trend.
V Královéhradeckém kraji provedli inspektoři 869 kontrol a uložili 164 pravomocných pokut, v Pardubickém kraji to bylo 913 kontrol a 150 pravomocných pokut. Celková částka pokut uložených Oblastním inspektorátem ČIŽP v Hradci Králové dosáhla výše 9 097 430 korun.
Inspektoři provedli také 593 kontrol podle zákona o obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů (CITES), vedli 206 pokutových řízení a uložili pokuty ve výši 649 400 korun. Zabaveno bylo 163 živých exemplářů ohrožených živočichů a rostlin a 2045 neživých exemplářů (výrobky).
Celková výše pokut klesla oproti roku 2017 o téměř 13 milionů korun. „Při mírně vyšší intenzitě kontrol než v roce 2017 nebylo zjištěno tolik porušení zákona. Tato data opět potvrzují už několikaletý trend rostoucí disciplíny u větších podniků, zejména tedy zhruba 1500 zařízení podléhajících zákonu o integrované prevenci a přísným evropským normám,“ řekl Erik Geuss, ředitel ČIŽP.
Nejvyšší pokuta vyměřená Oblastním inspektorátem Hradec Králové byla 450 tisíc korun firmě Chrudim IRON & Steel, s. r. o. „Ta porušila zákon o integrované prevenci. Neměla v řádném funkčním stavu zařízení k omezování emisí a v provozních denících vedla nepravdivé záznamy,“ uvedl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové. Druhou nejvyšší sankci 400 tisíc korun dostala společnost MIROS MAJETKOVÁ a. s. , která nakládala s odpady na místech, která k tomu nebyla určená. „Nahrnula například 1410 tun odpadního železničního spodku z rekonstrukce trati do tzv. písníku Sahara v lokalitě Oplatil – Čeperka. Dále soustřeďovala odpady z vlastní produkce (beton, železo, dřevěné železniční pražce) a odpady převzaté od jiných subjektů (beton, cihly, zemina a kamení – železniční spodek) až po množství 6800 tun na pozemku v obci Čeperka, přestože k tomu nebyl podle zákona určen. Využila také 9800 tun odpadní zeminy a kamení, které vyprodukovala úpravou (tříděním) železničního spodku, k terénním úpravám na pozemcích v obci Veská,“ popsal nelegální nakládání s odpady Trávníček.
