Letošním titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje ocenili radní řezbáře Michala Rudolfa a Martina Mádleho, který se věnuje pletení z proutí, slámy a orobince. Cenu uděluje Rada Královéhradeckého kraje za přínos v oblasti tradiční lidové kultury, a to tvůrcům v oborech tradičních lidových řemesel.
„Naším cílem je nejen zvýšit povědomí o činnosti jednotlivých řemeslníků, kteří udržují mnohdy téměř zaniklé umění našich předků stále živé. A to platí i pro ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, které má za cíl nejen ocenit, ale i podpořit řemeslníka v jeho práci. Letos jsme také zdvojnásobili finanční odměnu na 10 tisíc korun za zisk ocenění,“ uvedla v tiskové zprávě náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová (Východočeši).
Martin Mádle se zaměřuje na výrobu předmětů určených převážně k hospodářskému užití, které jsou pevné a bytelné. Jedná se zejména o koše (houbáky, bramboráky, česáky, koše na dřevo), nůše, ale také různé tácy a misky. Díky jeho práci tak pokračuje tradice krkonošského a podkrkonošského košíkaření, které pro pletení používá proutí z takzvaných babek, tedy palic vrb.
Pruty nejsou na rozdíl od proutí pěstovaného na polích úplně stejné, takže dá práci je seřezat. S přípravou pomáhá Martinovi nejen manželka Hana, ale i dcery Anna a Lucie. Košíky a další pletené výrobky prodává čerstvý nositel ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby v provozovně Proutěný ateliér ve Dvoře Králové nad Labem. Prodejna slouží zároveň jako dílna, návštěvníci tak mohou vidět výrobu napřímo.
Splétání pletiv (košíkářství) se obecně pokládá za jednu z nejstarších výrobních činností. V 19. století patřilo k vyspělým řemeslům. Košíkáři se mohli v oboru vyučit i být členem cechů. Původně se využívalo divoce rostoucí proutí, s rozvojem košíkářství se začalo s pěstováním vlastního proutí na vrbovištích (prutníky). Pro vlastní spotřebu nebo pro formu domácké práce se používalo proutí neloupané, které stačilo před pletením zvláčnit máčením. Z loupaného proutí se zhotovovaly předměty náročnější na techniku a estetickou úroveň. Pletly se nákupní košíky, tašky, demižony, cestovní koše, misky, dětské kočárky, hračky.
Michal Rudolf se vyučil řezbářem, poté pracoval jako umělecký řezbář a restaurátor v Ateliéru pro práce chrámové v Červeném Kostelci. Od roku 2008 se samostatně věnuje řezbářství s důrazem na udržování tradic a lidového řemesla. Specializuje se na výrobu štípaných holubiček, a kromě nich vyrábí také perníkové formy, vyřezává betlémy či sakrální motivy.
V České Skalici vede Michal Rudolf individuální kurzy řezbářství. Při folklorních a řemeslných akcích předvádí výrobu a zájemcům předává znalosti o řemesle formou interaktivního workshopu. Od roku 2017 se aktivně účastní folklorních akcí v oblasti východních Čech, ale také v polském příhraničí. V soukromém životě navazuje na rodinnou tradici hudebníků a udržování lidových nástrojů a písní.
Štípané holubičky patří k velmi starým zvykoslovným předmětům s vysokou řemeslnou a estetickou úrovní zpracování, původ ale není zcela jasný. Někteří je považují za symbol Ducha svatého a zhmotnění boží ochrany, jiní naopak odkazují na předkřesťanský původ. V místnosti se zavěšovaly nad stolem, v okně nebo nad kolébkou. Jejich výroba byla v minulosti hodně rozšířená nejen na Moravě, ale i v celé řadě dalších lokalit.
Tisková zpráva | Foto Královéhradecký kraj
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
