V Krkonoších letos chtějí pohnojit přes deset hektarů luk, podpoří druhovou pestrost
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obnovila podzimní hnojení krkonošských luk. V letošním roce jich chce pohnojit více než deset hektarů. Vyvážený koloběh živin má zásadní vliv na druhovou pestrost lučních porostů, a proto je potřeba živiny doplnit před zimou. Některé louky na území KRNAP se podařilo poprvé od druhé světové války hnojit v roce 2015 v rámci projektu Life Corcontica.
"Na některých loukách jsme hnojení po pětileté odmlce zopakovali. Je potřeba doplnit živiny, o které louky postupně přišly sečí a odvozem rostlinné hmoty," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Upozornil, že z hlediska hnojení jsou Krkonoše rozděleny do tří regionů, střed, východ a západ, mezi nimiž se nesmí hnojivo pohybovat. Nejčastěji jde o hnůj kompostovaný, uleželý od hospodářů pasoucích pouze v Krkonoších. "Do půdy navracíme živiny i vápněním přirozenou formou mletým vápnitým dolomitem," sdělil Drahný.
Krkonošské louky jsou podle něj jedinečné výjimečnou druhovou skladbou, která odráží podmínky, v nichž se louky po staletí utvářely. Mezi zásadní podmínky s vlivem na luční bohatství patří podloží luk, mělká horská půda vznikající na kyselých horninách, dále pak časté srážky a svažitost terénu, to vše má podle Správy KRNAP vliv na správnou luční výživu.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly a Krkonoše by o ně přišly. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku se péče týkala jen některých cenných lokalit. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 při projektu Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty.
Správa KRNAP prostředky na péči získává kombinováním tří hlavních finančních zdrojů, dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí, z jehož podpory čerpá od roku 2018 projekt Obnovný management krkonošských luk. Péče o louky a travní porosty podporuje také Program rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení typů zemědělských prací pro Krkonoše nejvhodnějších, tedy seče či pastvy.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
