Zaměstnanci Správy Krkonošského národního parku každým rokem monitorují sněhové pokrývky. Jejich úkolem není vyhodnocovat rizika lavin, ale rizika spojená s přírodou. Z tohoto pravidelného měření nyní vyplývá, že sněhu je v Krkonoších každým rokem méně.
„Tyto abiotické podmínky jsou velmi důležitým přírodním činitelem, který ovlivňuje a podmiňuje celou řadu unikátních fenoménů krkonošské arkto-alpínské tundry, a to jak živé, tak neživé přírody,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí krkonošského parku Radek Drahný.
Podle správců národního parku jsou v dlouhodobém měření vidět dopady klimatických změn. Ty se projevují především poklesem průměrné maximální výšky sněhu na všech profilech Krkonoš. Zjednodušeně lze říct, že je každým rokem stále méně sněhu. „Tyto měnící se faktory ovlivňují následnou přeměnu sněhu na hřebenech Krkonoš,“ popisuje Drahný.
Zejména v posledních letech jsou v Krkonoších častější ledové vrstvy ve sněhové pokrývce. Ty vznikají častými výkyvy teplot nad a pod bod mrazu. Tento jev je nejčastější na konci zimní sezony.
V současné době je na hřebenech Krkonoš v průměru kolem 80 centimetrů sněhu. Stále také platí lavinové nebezpečí číslo jedna. Podle ČTK jsou největším rizikem Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar.
Foto barmanCZ | Pixabay
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
