Loňské sčítání lidu má své výsledky. V rámci republiky za posledních deset let přibylo obyvatel. Loni v Česku žilo 10,5 milionů lidí, což je o více než 87 tisíc víc než v minulém desetiletí. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje ale naopak opět klesl. Za poslední dekádu v kraji ubylo přes 9,5 tisíce lidí. To je zhruba počet lidí, kteří žije v Novém Městě nad Metují.
Sčítání obyvatel se u nás koná každých deset let. Loni probíhalo od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce. Vyplývá z nich, že průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta. Cizinci tvořili 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich žilo téměř půl milionu. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové.
Z dat také vyplývá, že česká populace stárne. V zemi je přes dva miliony lidí starších 65 let. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. „Přibylo ale i dětí. Naopak poprvé od začátku 80. let minulého století poklesl počet lidí v produktivním věku,“ uvedl gestor sčítání Robert Šanda.
Zatímco celkový počet obyvatel republiky stoupl, v Královéhradeckém kraji čísla trvale klesají už posledních třicet let. Od roku 1991 do roku 2021 se počet obyvatel kraje snížil o 14,5 tisíce na loňských 538 tisíc. Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje patří nadále k nejstarším v zemi. Průměrný věk lidí v kraji byl loni 43,6 roku. Nejmladší obyvatele měla loni Praha, kde byl věkový průměr 41,4 roku. Podíl lidí v důchodovém věku nad 65 let je v Královéhradeckém kraji s hodnotou 22,4 procenta nejvyšší v celé ČR.
Podíl vysokoškoláků je v kraji naopak pod republikovým průměrem. Vysokoškolské vzdělání tady má 14,7 procenta lidí, v roce 2011 jich bylo o třetinu více, celostátní průměr byl 17,6 procenta.
V otázce náboženské víry byla nejčastější odpověď „bez náboženské víry“, tuto možnost zaškrtlo více než 75 procent obyvatel. V celé zemi bylo bez náboženské víry 68,3 procenta z těch, kteří otázku vyplnili.
Sčítání se pořádá každých deset let a umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat. Další sčítání nás tak čeká v roce 2031.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.