Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci s názvem trichomonóza. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické (ČSO) upozornit na to, že ptáci, kteří se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. Ptákem loňského roku bylo káně lesní.
Titul ptáka roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
„Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.
V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.
Hlavní příčinou úbytku zvonka je trichomonóza - nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící. „Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem," popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.
Úterý, 14. září 2021, 13:00
Osud čápa Bukáčka, kterému zahynula ptačí partnerka na drátech vysokého napětí, sledovala celá republika. Na jeho podporu poslali lidé tolik peněz, že nejen stačily na podporu čapí rodiny, ale velká část navíc zbyla. Tu ochránci nyní využijí na...
Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná. Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ČSO nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také nutné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Podle ČSO byl loni nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další zrnožravce - pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.
Vermouzek uvedl, že klíčová je také prevence. Lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, místo velkých dřevěných krmítek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
