Marie Curie-Skłodowská, Ludwig van Beethoven nebo pestrobarevný ledňáček v krajině evropských řek. Takové motivy se mohou objevit na nových eurobankovkách. Evropská centrální banka představila deset finálních návrhů a o jejich podobě nechá promluvit i veřejnost. Svého favorita si mohou vybrat i lidé z Česka.

Chtěli ochránit dozrávající ovoce, místo toho odsoudili k utrpení jiné zvíře. Takové případy řeší záchranné stanice stále častěji. Přestože jsou lepové pasti v Česku zakázané a za jejich používání hrozí milionové pokuty, dál se prodávají a každoročně se stávají smrtící pastí pro ptáky, netopýry i další volně žijící živočichy.

Již tento týden od 9. do 11. ledna se uskuteční osmý ročník programu Ptačí hodinka, každoročního sčítání ptáků pořádaného Českou společností ornitologickou. Účastníci mohou sledovat ptáky nejen na krmítkách, ale i v parcích či u řek. Výsledky se zadávají online a pomohou vědcům dozvědět se více o výskytu ptáků na našem území.

Zima je pro volně žijící zvířata jedním z nejnáročnějších období roku. Mrazivé teploty, nedostatek potravy a zledovatělá krajina prověří síly ježků, veverek, srnčí zvěře i ptáků. Pomoci jim můžeme i my, často k tomu stačí pár jednoduchých skutků. Zároveň je však potřeba dávat pozor, abychom zvířatům svým snažením naopak neuškodili.

Město Dvůr Králové nad Labem i nadále pokračuje v projektu, jehož cílem je podpořit hnízdění ptactva, netopýrů a veverek na svém území. Od roku 2018 se město zaměřuje na poskytování náhradních hnízdních a ptačích budek, čímž nejen přispívá k ochraně přírody, ale také získává cenná data o výskytu jednotlivých druhů ve městě města.

Přikrmování volně žijících ptáků patří k oblíbeným zimním aktivitám. Když nastane období, kdy mají ptáci nedostatek přirozené potravy, mohou jim lidé pomoci a zároveň si užít pozorování rozmanitých druhů zblízka. Odborníci však upozorňují, že i přikrmování má svá rizika. Přečtěte si, jak správně na to.

S koncem léta se v našich krajích pomalu chystají stěhovaví ptáci na cestu do teplých krajin. Migrace je u řady ptáků geneticky zakódována, některým přesto dává hlavní impulz k odletu délka dne a dostupnost potravy. Jaké druhy už se chystají k odletu a jaké u nás potkáte ještě v říjnu?

Obrovské pozdvižení způsobila zpráva o záhadném zmizení asi 150 labutí velkých z historického jádra Prahy. Okamžitě se vyrojila celá řada bizarních konspiračních teorií na to, co se s labutěmi stalo. Jejich autoři nejčastěji uváděli, že labutě zabili, uvařili a snědli Ukrajinci. Podle jiných zaručených informací měly skončit labutě ve vietnamské tržnici SAPA. Nic takového se ale nepodařilo potvrdit a ani prokázat. A záhada pokračuje.

V Evropě se zhoršila situace kvůli šíření vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI). Hrozí přenos na drůbež i lidi. Úřady proto žádají občany, aby hlásili nález nemocných, zraněných nebo uhynulých volně žijících ptáků.

Zimní počasí v posledních týdnech vystřídaly příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se do Česka začínají vracet i čápi bílí. Zatím obsadili už 92 hnízd, ornitologové však očekávají, že teplé a slunečné počasí brzy přiláká i další navrátilce. Je tak nejvyšší čas začít kontrolovat hnízda v okolí a sledovat první čapí přílety, vyzývají ornitologové. S jejich mapováním může pomoci široká veřejnost.