Okresní myslivecké spolky v Královéhradeckém kraji dostanou finanční dotaci na pořízení takzvaných pachových a optických zradidel. Ty mají držet zvěř dál od silnic a zabránit střetům s auty. Podobných nehod v České republice přibývá.
Celkem 300 tisíc korun bude rozděleno mezi Okresní myslivecké spolky v Hradci Králové, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, Náchodě a Trutnově. Každý ze spolků tak obdrží 60 tisíc korun, za které zradidla obstará.
Dál od silnic zvěř drží speciální pěna, která se nanáší na stromy, keře nebo dřevěné kolíky zatlučené podél silnice. Směs obsahuje pachy spáleniště, predátorů, člověka a zvyšuje tak pozornost zvěře. Tato zradidla se tak většinou objevují v nepřehledných úsecích, kde nejde na případný střet dostatečně brzo zareagovat. Tradičními úseky jsou třeba lesy nebo silnice obklopené loukou. Pěnu je nutno aplikovat minimálně třikrát nebo čtyřikrát ročně.
Naopak optická zradidla fungují na principu odrazu světla. Odrazky instalované podél silnice odrážejí světlo od projíždějících vozidel mimo komunikaci, a tak odrazují zvěř od vstupu do vozovky.
„Myslivecká sdružení vyhodnocují nebezpečné úseky na silnicích a ve spolupráci s dopravní policií instalují různé typy zradidel, čímž posilují bezpečnost provozu na komunikacích v našem regionu,“ vysvětluje náměstek Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) odpovědný za oblast životního prostředí a zemědělství.
Od roku 2009 v České republice srážek se zvěří přibývá každým rokem. Například v Královéhradeckém kraji se za první polovinu roku 2020 stalo 563 takových nehod. Ve stejném období o rok dříve 544.
Nejrizikovější místa pro srážku se zvěří nelze určit s naprostou jistotou. Všeobecně platí, že je obezřetnost třeba hlavně v lesních úsecích a mezi poli. Zatoulaná srnka ale může vběhnout pod kola auta i v zastavěné městské části. K podobným nehodám dochází i na dálnicích. Nejčastěji kolem podjezdů a výjezdů.
„Ačkoliv ke srážce může dojít v kteroukoliv denní dobu, má zvěř tendenci pohybovat se za svítání a za soumraku. Obzvláště aktivní jsou pak v době páření od října do prosince,“ řekla mluvčí policie Magdaléna Vlčková. Oslněné zvíře ztrácí přehled o tom, kde je a často zazmatkuje.
Ve chvíli, kdy se řidiči na cestě před vozidlem objeví zvíře, neměl by se ho snažit objet. Nejlepším řešením je pevně chytnout volant, šlápnout na brzdu a zvíře srazit přední částí vozu. „Podle dostupných odhadů odborníků může až třetina všech nehod, při nichž auto vrazí do stromu, vzniknout proto, že se řidič snaží vyhnout zvířeti,“ dodává Vlčková.
V případě, že vidíme zvíře na krajnici je třeba ihned zpomalit a vypnout dálková světla. Většina těchto zvířat se pohybuje ve smečkách. Velice často se tak v okolí pohybují i další.
Po případné srážce se zvěří je třeba zachovat chladnou hlavu. Pokud je auto pojízdné, je třeba ho odstavit u krajnice, zapnout výstražná světla a na silnici postavit výstražný trojúhelník. „Pokud dojde při střetu dopravního prostředku se zvířetem ke smrti zvířete, je řidič povinen nahlásit to mysliveckému hospodáři dané honitby,“ dodává mluvčí. To lze udělat i pomocí linky 158.
Řidič by se sraženým zvířetem neměl manipulovat, snažit se mu pomoct, odklízet ho ze silnice ani nakládat do auta. Je třeba pouze zajistit místo nehody, obléknout výstražnou vestu a počkat na příjezd policie nebo mysliveckého spolku.
Pokud není bourané vozidlo na střet se zvěří pojištěné, asistence policie není v takovém případě nutná. Řidiči stačí zavolat na linku 158, oznámit střet a poprosit operačního důstojníka o to, aby kontaktoval myslivecký spolek. Po odklizení zvířete může řidič z místa odjet (pokud mu to stav auta dovoluje).
Pokud dojde ke zranění, je třeba zavolat pomoc na lince 112 nebo 155. Po příjezdu na místo a ošetření může řidič bez pojištění opět odjet. V opačném případě počká na policii a sepíše protokol o nehodě. Ten následně uplatní u své pojišťovny.
Foto Policie ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
