Soukromá společnost Devys ve svém logistickém areálu Na Plachtě rozšiřuje parkoviště a staví příjezdovou silnici. Přestože má firma platné stavební povolení, ekologové upozorňují na řadu podezřelých okolností, které se kolem stavby objevily.
Není to tak dlouho (v listopadu loňského roku), co se ochráncům přírody povedlo díky petici zastavit plánovanou výstavbu silnice v přírodní památce Na Plachtě. Zastupitelstvo nakonec schválilo návrh, aby byla nejdříve rozšířena stávající silnice Na Brně. Petici podepsalo 9 292 lidí.
A nešlo o jedinou petici týkající se Plachty. V minulosti už Hradečáci společně s ochránci přírody pomocí petice protestovali proti výstavbě nového sídliště – i to se podařilo a místo, na kterém měly vyrůst bytové domy, bylo v roce 2012 vyhlášeno přírodní památkou a v roce 2016 dokonce evropsky významnou lokalitou Na Plachtě.
Teď se ovšem Na Plachtě staví. U logistického centra vzniká nová silnice kolem hal na pozemku, který je na hranici přírodní památky – není však její součástí. „V minulosti ochránci přírody opětovně urgovali Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, aby si tento pozemek, který je organickou součástí přírodní lokality Na Plachtě, zadarmo převedla do svého majetku od Ministerstva obrany. Marně. Koupila ji soukromá společnost vlastnící logistické centrum, která požádala o územní a stavební povolení na stavbu zmiňované komunikace,“ uvádí ekolog a zastupitel Hradce Králové Martin Hanousek (Zelení).
Podle ochránců přírody nemá vznikající silnice na hranici přírodní památky co dělat, přesto ji však stavební úřad povolil. Podle územního plánu se totiž jedná o plochy veřejné zeleně. „Žádný z úřadů neřešil, že se zde vyskytují chráněné druhy, ačkoliv měly k dispozici podrobný průzkum. Stavební povolení ale především nesnímalo z investora povinnost – mít povolení ke kácení dřevin i výjimku na zvláště chráněné druhy,“ upozorňuje Hanousek. Právě na tomto úseku totiž žije sedm druhů zvláště chráněných živočichů a jedenáct bezobratlých z Červeného seznamu ohrožených druhů.
Ochránci přírody neviní firmu, že potřebuje novou silnici a parkoviště, podivují se však nad tím, že stavba získala potřebná povolení. Podle ochránců došlo k naprostému selhání České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které je podle Hanouska zralé na trestní oznámení pro ničení životního prostředí kvůli nedbalosti.
Inspektor ČIŽP totiž došel k závěru, že biotop na místě staveniště byl již zničen, protože firma už stihla strhnout drn a vykácet stromy. „Dle stanoviska inspektora ČIŽP nechcete provést zastavení škodlivé činnosti s ohledem na to, že "byl biotop zničen". Pokud by však ČIŽP zasáhla bezprostředně po nahlášení oplocení pozemku, tak nemuselo k zásahu dojít,“ stojí ve společném dopisu ochránců přírody adresovaném Lukáši Trávníčkovi, řediteli oblastního inspektorátu ČIŽP.
Ochránci přírody totiž upozorňují, že ačkoliv na Českou inspekci životního prostředí podali podnět k okamžitému zastavení škodlivé činnosti, několik dnů se nedělo vůbec nic a Na Plachtě dál probíhaly stavební práce.
„Bylo provedeno stržení drnu na pozemku - toto v žádném případě nelze vnímat jako zničení biotopu, ale jako nepovolený zásah. Stále otevřená plocha písčin je biotopem zde žijících chráněných druhů - ať se jedná o svižníky, čmeláky, mravence, ještěrky atd.,“ stojí dále ve společném dopisu, který má Hradecká Drbna k dispozici. Ochránci navíc argumentují, že stržení drnu je standardním opatřením, které se dělá i na sousední parcele – má totiž naopak podpořit zvláště chráněné druhy. Podle ochránců proto stržení drnu rozhodně nelze klasifikovat jako ničení biotopu.
Lukáš Trávníček se však proti tvrzení ohrazuje. „Česká inspekce životního prostředí není nečinná. Krom předaných zjištění zajišťuje další důkazy tak, aby potvrdila, nebo vyvrátila možné protiprávní jednání. Šetření provádí inspektoři s vysokou mírou zkušeností, kteří v případě potřeby konzultují nejasnosti v případech s příslušným metodickým oddělením ředitelství České inspekce životního prostředí,“ uvádí ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.
Výsledek šetření však ochránce přírody nepotěšil. „Na základě zjištěných skutečností ČIŽP neshledala důvody k zastavení realizovaných činností. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v době šetření již byl půdní povrch zcela změněn,“ stojí v závěru šetření České inspekce životního prostředí.
Inspekce argumentuje tím, že chránění živočiši na dotyčném území sice jsou, ale plocha jejich výskytu je dost rozsáhlá a staví se pouze na jejím okraji.
„Dotčená část předmětného pozemku byla již před zahájením stavebních činností prokazatelně vystavena nezanedbatelným rušivým vlivům spojeným s přítomností osob, cyklistů a venčených psů pohybujících se po frekventované pěšině, která tento pozemek přetínala,“ stojí dále v závěru šetření.
Podle Martina Hanouska ČIŽP vytvořila faktický návod, jak ničit přírodu a životní prostředí. „Doporučuje se devastovat v pátek odpoledne a přes víkend (o víkendu ČIŽP totiž spí – Na Plachtě spala i řadu dní poté). Až budete ničit třeba Sněžku, tvrďte, že to byl stejně jen okraj Sněžky a že už stejně byla zničená, protože tam chodili lidi,“ říká ironicky Hanousek.
„Celá tato kauza je dalším trapným a tragickým příkladem nefunkčnosti státní ochrany přírody,“ říká David Číp, předseda ochránců JARO Jaroměř, kteří se například podíleli na umístění stád divokých koní Na Plachtu.
„Nejprve nechala státní ochrana přírody celou tuto oblast bez zájmu převést z Ministerstva obrany na developery, co tu chtěli stavět sídliště a haly. Poté, co si to místní nevládky a veřejnost nenechala líbit, a velmi těžkých bojích, které pak musel osobně rozštípnou tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, se to nakonec podařilo převézt zpět na Ministerstvo obrany, neboť původní převod byl dokonce nelegální," popisuje peripetie kolem Plachty David Číp.
Jenže v té době mělo už Ministerstvo životního prostředí nové vedení, které si pro změnu pozemky od Ministerstva obrany odmítlo převzít, přestože o to bývalé vedení tolik usilovalo.
„I já osobně jsem tehdejšího náměstka prosil, ať to proboha teď na sebe vezmou, ale všechno marné. Nakonec se to po x letech spíše zázrakem podařilo přece jen převézt na Agenturu ochrany přírody a krajiny,“ dodává Číp. Jenže pak podle Čípa úředníci na pozemek zapomněli, a přestože je ochránci přírody opakovaně urgovali, převedení pozemku nedokončili. A tak Ministerstvo obrany pozemek prodalo soukromému investorovi, který tu nyní staví.
„I zde však mohly stále ještě zafungovat další kontrolní mechanismy státu. Krajský úřad, městský úřad a případně pak nakonec i ČIŽP, ale i tady čistá nula. Prostě selhalo úplně všechno a zcela zbytečně se vyrobil problém, který by nemusel vůbec být, když by státní ochrana přírody alespoň v jednom jediném případě fungovala, jak má,“ rozčiluje se Číp.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
