Před pár měsíci Hradec Králové vyhlásil válku autovrakům, kterých je po městě několik desítek. Podobný problém řeší i nedaleký Trutnov. Na jeho území městská policie a radnice eviduje 25 takových vozů. Vedení města se nyní rozhodlo zakročit a pustilo se do jejich odstranění. Jde však o zdlouhavý proces.

V Hradci Králové je nově k dispozici zhruba dvě stě sdílených koloběžek. Město s provozovatelem domluvilo pravidla užívání, jenže zastupitelstvo je neschválilo, a tak koloběžky jezdí městem bez omezení. Podle náměstka primátora Pavla Marka je ohrožená bezpečnost obyvatel.

Znečišťují životní prostředí, blokují parkovací místa a působí dost nevzhledně – řeč je o autovracích, které chce vedení města ze svých ulic v nejbližší době odstranit. Magistrát proto apeluje na majitele vraků, aby své vozy v ideálním případě odstranili sami a vyhnuli se tak odtahu.

8. května roku 1945 skončila II. světová válka, při které zemřelo zhruba 62 milionů lidí. Právě 8. května dorazila do Hradce Králové americká armáda. O den později se přidala i ta sovětská. Na dobových fotografiích muzea východních Čech si můžete prohlédnout, jak vypadal Hradec Králové od 4. do 9. května roku 1945.

Přesně před 73 lety se začala psát temná kapitola našich dějin. Kapitola, která trvala dlouhých 41 let. Do důležitých funkcí instalovali komunisté své lidi už od porážky nacistického Německa. Občané byli po válce plni ideálů a tíhli k levicovému smýšlení. Možná proto šlo vše tak hladce. K definitivnímu převzetí vlády komunisty došlo během vypjatých únorových dní roku 1948.

Řada českých vojáků nasazuje život na zahraničních misích. Jeden z nich je i rodák z Hradce Králové, kterému budeme říkat rotný JL. Slouží u protiletadlového pluku ve Strakonicích. Letos v létě ho čeká jeho druhá mise v Litvě, ta první byla v Afghánistánu, kde zažil i bombové útoky.

V Račicích nad Trotinou u Hradce Králové najdete v lesích železobetonová torza přepravníků a tři patra podzemních montážních hal. Nacisté se tu za války pokoušeli vybudovat tajnou továrnu. Přesunout sem výrobu z Hradce Králové už ale nestihli.

Jiří Fišer se svým bratrem Josefem byl jeden z mnoha dvojčat, na kterých lékař Josef Mengele prováděl své podivné pokusy. Oba byli zavřeni do koncentračního tábora v devíti letech. Osvobození se dočkali po devíti měsících 27. ledna 1945.

V lednu roku 1921 se v Jaroměři odehrálo první loutkové představení. Od té doby muselo divadlo čelit spoustě problémů. Nejdříve řešilo nedostatek diváků, o několik let později zas tolik diváků, že se do malého divadélka nemohli vejít. Jeden problém ale mají historicky první a ten současný principál společný – nedostatek ochotníků.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.