8. května roku 1945 skončila II. světová válka, při které zemřelo zhruba 62 milionů lidí. Právě 8. května dorazila do Hradce Králové americká armáda. O den později se přidala i ta sovětská. Na dobových fotografiích muzea východních Čech si můžete prohlédnout, jak vypadal Hradec Králové od 4. do 9. května roku 1945.
Hradecká Drbna získala od Muzea východních Čech v Hradci Králové fotografie, které zachycují průběh květnových dnů v Hradci Králové. Námi zveřejněné fotografie jsou ze dvou alb.
První nafotil Jan Musil, který se snažil zachytit atmosféru hradeckých ulic a náměstí z posledních válečných i prvních svobodných dnů. Autora druhého alba se nikdy nepodařilo zjistit. Je však známé, že v Hradci Králové fotografoval ve stejný čas jako Musil. Na některých fotkách je patrné, že stáli jen pár metrů od sebe.
„Uvidíte na nich Němci vybudované zátarasy na mostech a důležitých křižovatkách, vozy s německými uprchlíky před frontou i německé vojáky, snažící se uniknout Rudé armádě směrem na západ do amerického zajetí nebo charakteristické sloupy kouře z Němci ničeného letiště,“ popsala mluvčí muzea Lucie Peterková.
První snímky pořízené ze svobodného Hradce Králové zachycují například zajaté německé vojáky a dočasný tábor poblíž Kuklen. Řada fotografií zachytila i autobusy s osvobozenými vězni z koncentračních táborů, první slavnosti a také průvody. Kompletní fotogalerii si můžete prohlédnout ZDE.
Připomínka konce války se státním svátkem stala v roce 1952 jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. Mezi lety 2000 až 2004 se svátek jmenoval Den osvobození. Toto pojmenování bylo historicky korektnější, neboť je v něm zahrnut i podíl americké armády. Se zohledněním aktivního zapojení československých jednotek do boje se 10. 2. 2004 svátek přejmenoval na Den vítězství.
V tento den si nejen v České republice připomínáme konec II. světové války, za který se z pohledu historických pramenů považuje kapitulace německých vojsk. Válka na starém kontinentu skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace, kterou v Remeši za německou brannou moc podepsal generál Alfred Jodl. Ta byla později v Berlíně parafována dalšími německými i spojeneckými představiteli. Do půlnoci 8. května měli Němci složit zbraně, což se ve většině případů skutečně stalo.
S výjimkami se bylo možné setkat i na našem území, které z části stále nebylo osvobozeno. Pražské povstání tak fakticky skončilo až 9. května příjezdem tanků 1. ukrajinského frontu. Ty se střetly se zbytky nacistických sborů, které se snažily dostat na západ do amerického zajetí. U Milína na Příbramsku se odehrály ozbrojené střety ještě 12. května, které bývají označovány za poslední větší bitvu II. světové války v Evropě.
V šest let trvajícím konfliktu zahynulo podle odhadů zhruba 60 milionů lidí, přičemž ze dvou třetin se jednalo o civilní oběti.
Foto Muzeum východních Čech v Hradci Králové | Zdroj Muzeum východních Čech v Hradci Králové
