Zítra se veřejnosti poprvé otevře Medvědí stezka v Krkonoších. Lidé budou moci z bezpečné výšky pozorovat medvědy hnědé přímo z terasy stezky. Ve výběhu našli nový domov osiřelí medvědí sourozenci Michal a Alica, kteří pocházejí z Vysokých Tater.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) začala v pondělí kácet rizikové stromy nad silnicí II/252 na Pomezní Boudy v úseku mezi křižovatkou v Temném Dole a Myslivnou. Provoz během těžebních prací kyvadlově řídí pracovníci Správy KRNAP společně se silničáři. Vybrané stromy se kácí v úseku, kde v polovině června po pádu stromu na jedoucí auto zemřeli tři lidé.

Správa Krkonošského národního parku dává každým rokem k prodeji několik stromků, vyřezaných přímo v národním parku. Letos však ke koupi nebudou. Jednoduše se dá totiž říct, že vhodné smrčky pro použití na vánoční strom zkrátka došly.

Nejvýše rostoucím stromem v Česku je smrk ztepilý. Má podobu těsného shluku kmínků pravděpodobně mající původ v jednom společném jedinci. Takzvaná smrková rodina je na jihovýchodním úbočí Sněžky v nadmořské výšce 1563,23 metru. Přestože je stáří této smrkové rodiny podle odhadů minimálně sto let, nejvyšší z kmínků nemá ani 2,5 metru.

Středeční noční bouře zejména v západních Krkonoších vážně poškodila řadu lesních porostů. Podle prvních odhadů bude rozsah polomů dosahovat 20.000 metrů krychlových. Množství turistických stezek a cyklotras v západních Krkonoších je neprůchodných. Odhadované množství poničeného dřeva odpovídá asi 20 procentům každoročních těžeb v KRNAP.

V celém Krkonošském národním parku je zakázáno horolezectví. I přesto si stále více sportovců vybírá skály, na kterých nemají co dělat. Neodrazují je ani vysoké pokuty. V Krkonoších je lezectví povoleno pouze na vybraných místech. Jde o Hnědé skály a Hranostají skála ve Strážném, Lubošské skály na Harrachovsku a Emin kámen v oblasti Přední Labské.

Správa Krkonošského národního parku během letošní zimy eviduje více zdechlin srnčí zvěře, než je běžné. Na vinně může být zvýšený turistický zájem a také volně pobíhající psi. Podle správců jde o několik desítek kusů uhnaných zvířat. Právě zima je pro zvířecí obyvatele Krkonoš nejnáročnějším obdobím.

Vládní opatření a fakt, že je v těchto dnech na horách lepší počasí než jinde. To jsou podle Správy Krkonošského národního parku hlavní důvody, proč o víkendu vzali lidé Krkonoše útokem. Přišlo tolik turistů, že to byl jeden z nejproblémovějších víkendů tohoto roku.

Přemnožený kůrovec může v Krkonoších ohrozit tisíce hektarů lesa a nežádoucím způsobem urychlit rozsáhlou proměnu horských lesů. Nejhorší situace je ve východních oblastech hor, kde lze místy hovořit o kůrovcové kalamitě. Situaci ztěžuje kalamita ze zimy, kdy sníh masivně lámal vrcholky stromů. Novinářům to řekl náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václav Jansa.

Dlouhodobé sucho v Krkonoších ohrožuje některé vzácné ekosystémy nejen na hřebenech hor v oblasti tzv. arkto-alpinské tundry, ale také v níže položených lesích. Sucho se projevu nejvíce na rašeliništích, která mají funkci zásobárny vody. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) označila současnou situaci za alarmující. Jedním ze způsobů, jak suchu čelit, je budování přehrážek, které v Krkonoších pokračuje už několik let. Nyní stavbaři pracují v lokalitě Rejdiště pod Tetřevími boudami u Černého Dolu, kde má vzniknout komplex asi 110 menších a asi 60 velkých přehrážek.