Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Pořád jsme doufali, že k tomu nedojde. Rusko dnes napadlo suverénní stát v plné své síle. Vše k tomu ale směřovalo. Analytici a politologové v poledních dnech tentokrát překvapivě přesně předpověděli, že k tomu dojde. Důvodů je několik. Ve svém komentáři pro Drbnu je shrnuje politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Velice nelibě snáší vpád ruské armády do své rodné země i dvaatřicetiletý Ukrajinec Dmytro Bulbakh, který v České republice bydlí a pracuje už 6 let. Vojáky svého rozpínavého souseda označuje za teroristy, sám však má informace, že se Ukrajinci hromadně mobilizují, aby svoji zemi bránili.

Rok před prezidentskou volbou ve veřejném prostoru znějí jména tří desítek možných účastníků klání o Pražský hrad. Někteří již prezidentskou kampaň zahájili, sbírají podpisy voličů pod kandidátní petici nebo si založili volební stránky, další s definitivním oznámením svého zájmu vyčkávají. Jména dalších by se měla teprve objevit. Sázkové kanceláře zatím mezi horké kandidáty na vítězství voleb staví bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a někdejšího vysokého představitele NATO i české armády Petra Pavla.

Dneškem si připomínáme deset let od smrti posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Do povědomí veřejnosti vstoupil v 60. letech minulého století díky působení v divadle. Během normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disidentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Zemřel 18. prosince v Hrádečku na Trutnovsku.

Před týdnem opustil brány pražské pankrácké věznice známý podvodník, mystifikátor a samozvaný politik Lukáš Kohout. Jeho jméno svého času plnilo přední stránky všech novin a to nejen v tuzemsku, když se vydával za asistenta bývalého předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal za státní peníze do exotických zemí. Luxusní destinace na posledních šest let a čtyři měsíce musel vyměnit za vězení, kde si odpykával nepodmíněný trest. Podle svých slov teď plánuje nástup do práce. Rád by se uplatnil jako IT specialista. O své podvodnické kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.

Na letiště v sousedních Pardubicích v úterý večer přiletělo jedno z největších nákladních letadel světa. Ve svém nákladním prostoru Ruslan dopravil desítky tun zdravotnického materiálu, roušek a respirátorů. Zásilku si převzala armáda. Takto vypadalo přistání na letišti přímo z kokpitu letadla.

Už podruhé přistálo na Pardubickém letišti jedno z největších nákladních letadel světa. Ruslan s dalším zdravotnickým materiálem odstartoval z čínského Šen-čenu v úterý ráno, v Pardubicích přistál dnes půlnoci.