Připomínáme si deset let od smrti Václava Havla. Zemřel v Hrádečku na Trutnovsku

Nejsilnější vliv na domácí politiku měl Havel v prvním období po listopadu 1989, kdy se také mohl opřít o přízeň výrazné většiny obyvatel. Velkého uznání se mu dostávalo v zahraničí, opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu za mír. Síla jeho osobnosti napomohla vstupu České republiky do NATO. 

„Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo Havel a Čech jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá americká ministryně zahraničních věcí a česká rodačka Madeleine Albrightová. 

Prezidentský úřad Havel zastával 12 let. Poprvé ho zvolil v prosinci 1989 stále ještě komunisty ovládaný parlament. Podruhé byl zvolen v roce 1990 v rámci prvních svobodných voleb. O dva roky později odstoupil. Do funkce hlavy státu se vrátil až po vzniku samostatné České republiky. Zvolen byl 26. ledna 1993. Na další pětileté období ho parlament zvolil ještě v roce 1998. Z úřadu definitivně odešel v roce 2003. 

Havel zemřel v pětasedmdesáti letech na Trutnovsku  

O smrti bývalého prezidenta Václava Havla informovala jeho oficiální webová stránka. V neděli 18. prosince 2011 se tam objevilo krátké sdělení: „Dnes nás opustil Václav Havel. V jeho poslední chvíli s ním byla jeho manželka Dagmar a jedna ze sester boromejek, které se o něj také v posledních měsících staraly." 

U jeho smrti v Hrádku byla jeho manželka Dagmar Havlová. Havel měl zemřít ve spánku zhruba v devět hodin a 46 minut. Oficiální příčinou smrti bylo selhání oběhové soustavy. Rakev s jeho ostatky byla hned v pondělí na několik dní vystavena v Pražské křižovatce v centru metropole. 

Informace o smrti bývalého prezidenta se prakticky ihned dostala do všech tuzemských a většiny zahraničních médií. V tu chvíli se u jeho chalupy v Hrádku začala scházet veřejnost. Lidé zde zapálili stovky svíček a přinesli nespočet květin. „Byl vzorem po všech stránkách,“ řekl pro televizi Prima jeden z přítomných, který přišel uctít Havlovu památku.   

„Je to obrovská škoda. Václav Havel byl symbolem změn roku 1989, měl můj respekt, zaslouží si nejvyšší úctu a nejvyšší pocty ze strany státu," reagoval na zprávu tehdejší premiér Petr Nečas v pořadu Otázky Václava Moravce.  

Havel měl v posledních měsících svého života velké zdravotní problémy. Dlouhá léta měl problém s dýchacím ústrojím. Podle většiny měl zdraví podlomeno z komunistických vězení. Havel byl navíc vášnivým kuřákem. V roce 1996 mu dokonce lékaři odebrali polovinu pravé plíce, na které měl zhoubný nádor. Kromě dýchacích obtíží byl bývalý prezident několikrát hospitalizovaný i se srdeční arytmií a kýlou. Naposledy onemocněl v březnu roku 2011, kdy zrušil schůzku s britským princem Charlesem, který navštívil Prahu. 

Havel nazýval Hrádeček svým existenciálním domovem. Chalupu koupil v druhé polovině 60. let, později tam vznikala Charta 77 či petice Několik vět. Havel na Hrádeček často jezdil i jako prezident, například v roce 1999 na Hrádeček dorazil generální tajemník OSN Kofi Annan. 

Havla v kraji připomínají lavičky i náměstí  

Václava Havla v Královéhradeckém kraji připomíná hned několik ikonických míst. Například k výročí 17. listopadu roku 2019 vzniklo v Hradci Králové náměstí Václava Havla. To se nachází uprostřed kampusu Univerzity Hradec Králové. 

S nápadem pojmenovat piazzettu po Václavu Havlovi přišla sama univerzita, která získala povolení od vdovy po bývalém prezidentovi Dagmar Havlové. „Univerzity si vážím a jsem rád za její iniciativu," řekl tenkrát primátor Alexandr Hrabálek (ODS). 

A bude to stačit? Například podle zastupitele a Hrabálkova předchůdce Zdeňka Finka by si Václav Havel zasloužil daleko významnější prostor. „Je to pro mě pořád málo. Ale lepší než nic. Do budoucna, až se komplex univerzity dobuduje a bude průchozím bodem, tak to snad bude dobré," řekl Fink. Jako primátor Fink v roce 2012 v zastupitelstvu neúspěšně navrhoval přejmenování náměstí Svobody v centru města na Havlovo náměstí. Návrh mu neprošel o jediný hlas, podporu mu tehdy nedala část zastupitelů z koaliční ODS. 

Královéhradecký kraj má nově i dvě lavičky Václava Havla. První je od roku 2014 před městskou knihovnou v Hradci Králové. Druhá vznikla před pár dny v Jičíně. Ta je umístěna v zámeckém parku u Valdštejnského zámku. 

„Ve Václavu Havlovi jsme měli osobu, která skutečně vytvořila podmínky pro to, že naše republika se stala známou prakticky po celém světě. Lavička je tím symbolem, aby si občané a návštěvníci našeho města vzpomněli na nejvýznamnější postavu politických dějin po listopadu 1989," uvedl jičínský starosta Jan Malý (ANO). 

Jičínská lavička vznikla po vzájemné dohodě s Dagmar Havlovou. O jejím umístění rozhodli místní ve veřejné anketě. Kvůli její realizaci dokonce vznikl i transparentní účet, na který mohli přispět jednotlivci a místní společnosti a firmy.