Dnes si připomínáme Světový den divoké přírody, který upozorňuje na důležitost ochrany přírodních ekosystémů. Krkonošský národní park se k této iniciativě připojuje a připomíná, že horská krajina je domovem tisíců vzácných druhů. K jejich ochraně ale potřebuje i pomoc návštěvníků.

Rostlinou roku 2025 byl vyhlášen starček úzkolistý, invazní druh s původem v jižní Africe. Ačkoliv jeho žluté květy mohou na první pohled působit neškodně, v realitě představuje vážnou hrozbu pro naši přírodu, včetně unikátních ekosystémů Krkonoš.

Na severní straně Sněžky dnes zemřeli dva lidé, kteří se zřítili ze svahu hory. Podle mluvčího české horské služby Marka Fryše zřejmě pocházeli z Polska. Mluvčí polské letecké záchranné služby televizi TVN24 řekla, že záchranáři pátrají po dalším jednom až dvou lidech.

V Labském dole v Krkonoších vědci ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) naměřili 1,4 metru sněhu. Na začátku února jde o nadprůměrnou hodnotu. V odlehlé části krkonošského údolí, v lokalitě Schustlerova zahrádka na úpatí lavinové dráhy, měří Správa KRNAP výšku sněhu několikrát za zimu od poloviny 90. let.

Jediný legální terén pro ledolezce v Krkonoších se nachází v Labském dole nad Špindlerovým Mlýnem. Ledopád je vyhledávaným místem pro začínající lezce, kteří si potřebují osvojit základní techniku, i pro trénink těch zkušených, kteří se připravují na složitější alpské terény. V letošní zimní sezoně přilákal už více než dvě stě lezců s mačkami a cepíny. Podmínky jsou teď ideální. Je ale potřeba se registrovat na webu správy KRNAP.

Hřebenový hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších dostane nový vnější plášť, který sníží tepelné ztráty a masivnímu železobetonovému objektu umožní lépe splynout s okolím. Dělníci již postavili lešení a začali montovat nový plášť na čelní stěnu směřující do Labského dolu. Rekonstrukce by měla přijít na miliony korun. Provoz boudy, která leží ve výšce 1340 metrů nad mořem u Labské louky, stavba nijak neomezí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) mění na turistické pěšiny nevyužívané široké lesní cesty vybudované většinou v 80. letech za imisní kalamity. Odstraňuje z nich nepůvodní štěrk, obnovuje vodní režim a pomáhá obnovit vegetaci tím, že povrch načechrá. Kde to jde, nechává cesty přirozeně zarůstat.

Asi nejznámějším sněhovým polem v Česku je krkonošská mapa republiky. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) tu provádí měření už několik let. V Modrém dole je aktuálně přes půl metru sněhu. Ve srovnání s posledními lety jde o lehký nadprůměr.

V Labském dole v Krkonoších je stále přes půl metru sněhu, což v posledních deseti letech touto dobou není až tak běžné. Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) v pátek 23. dubna naměřili v lokalitě Schustlerova zahrádka, kde na úpatí lavinové dráhy monitorují výšku sněhu několikrát za zimu, v průměru 70 centimetrů sněhu. Od roku 2010 byly dokonce zimy, kdy v tuto dobu již nebylo co měřit. V Labském dole provádí řadu let pravidelný sněhový monitoring.

Ledopád v Labském dole je jediný svého druhu v České republice. Ročně přiláká stovky lezců, kteří sem jezdí z celé České republiky trénovat například na Alpy nebo Vysoké Tatry. Zájem je tak velký, že musí Správa Krkonošského národního parku počet lezců regulovat.