Počasí dnes8 °C, zítra6 °C
Pondělí 25. listopadu 2024  |  Svátek má Kateřina
Bez reklam

Dokud nedostaneš rozum, zapomeň, že existuju. Jak a proč covid rozděluje společnost

„Vždycky jsem si myslel, že jsi inteligentní člověk, máš to v hlavě srovnané. A teď jsi pro/proti očkování?“ Podobné věty už měsíce nabourávají rodinné vztahy i přátelství. Přinášíme vám několik příběhů těch, kterých se to týká, a také pohled odborníků, proč jsme ochotni nechat zajít spory kolem covidu tak daleko.

„Pandemie dost výrazně protřídila mé přátele. Mám pocit, že se někteří úplně zbláznili. Celkově si víc než dřív dávám velký pozor, na jaké téma zavádím řeč,“ svěřuje se třicetiletá Marta. Zároveň ale přiznává, že se tématu kolem covidu a očkování vyhýbá velmi těžko. „Už jen to, že si chcete vyjít s přáteli do restaurace. Hned se tím otevírá téma, kdo je a kdo není očkovaný,“ dodává.

To, že máme jiný názor než naše rodina či přátelé, nebývá nic výjimečného, ať už se jedná o témata jako je politika nebo třeba výchova dětí. Proč se ale v případě odlišných názorů ohledně covidu debaty natolik vyostřují, že leckdy mohou nenávratně narušit roky fungující vztahy?

„Je to celá řada okolností. Ta hlavní je, že jde o zdraví a životy lidí, což je samo o sobě zcela zásadní téma. Další věc je, že se to týká každého člověka,“ vysvětluje Miroslav Joukl, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (FF UHK). Zatímco totiž například politiku vůbec nemusíme sledovat, tématu koronaviru se vyhnout nelze. S touto problematikou se setkáváme denně – když cestujeme hromadnou dopravou, když jdeme na nákup nebo při zmíněné návštěvě restaurace.

„S tím souvisí další problém, takzvané kolektivní zdraví, kdy se nabízí otázka, do jaké míry mé jednání ovlivňuje druhé,“ dodává sociolog.

Zapomeň, že existuju

„S tátou jsme si vždycky byli tak nějak normálně blízcí, pravidelně jsme si volali, minimálně třikrát do měsíce se viděli. Nikdy netíhnul k dezinformacím, diskutovali jsme o politice, měli většinou stejný názor," popisuje pětačtyřicetiletý Pavel.

To se ale s příchodem covidu postupně začalo měnit. Kamarád ho začal zásobovat odkazy na dezinformační videa na Youtube a on do toho začal zabředávat čím dál víc. Když jsem se zmínil o očkování, byl oheň na střeše. Zdůraznil, že se nikdy nenechá očkovat a já to respektoval a tématu se raději vyhýbal. Nedávno ale přišel s tím, že nedokáže pochopit nikoho, kdo si to svinstvo nechá dobrovolně píchnout, a já mu otevřeně řekl, že jsem už půl roku očkovaný. Vyhodil mě s tím, že jsem u něj skončil. Od té doby jsme spolu nemluvili,“ říká Pavel.

Dokud se nenaočkuješ, neuvidíme se

„Nejsme žádní popírači covidu, jen se prostě nechceme nechat očkovat,“ ujasňuje šestapadesátiletá Jitka.

„Mám z toho strach, a navíc v tom úplně nevidím smysl, když nás to před nemocí stejně nemusí ochránit. Jenže naši mladí to vidí jinak. Pro ně jsme nezodpovědní antivaxeři a nechtějí se s námi vidět, dokud epidemie nepoleví. Takže vnoučata nejspíš neuvidíme dřív jak v létě,“ svěřuje se Jitka, babička půlročních dvojčat.    

Hádky ohledně očkování rozdělily i rodinu šedesátiletého Libora. „Oni prostě stále nedokážou pochopit, že se očkovat proti rýmě nebudu. Žádnému nátlaku se nebudu podřizovat. Ten, kdo má zdravý rozum, do sebe žádný experiment píchat nenechá,“ rozčiluje se.

Rozdílné názory v jedné domácnosti

„U nás doma je to rozdělené na půl. Já jsem pro to, aby se veřejnost nechala naočkovat. Sám mám dvě dávky. Na druhou stranu manželka je zásadně proti. Jejím hlavním argumentem je rychlost, kterou byla vakcína vyvinutá. Nepřesvědčilo ji ani to, že už jsme dvakrát covid prodělali,“ říká šestatřicetiletý Radek s tím, že průběh nemoci měli spíše lehký.  

„Jelikož máme doma dvě malé děti, je to v tomhle ohledu náročné. Naučili jsme se navzájem respektovat názor druhého. I přesto nás to však často dostává do vzájemných neshod a někdy i hádek,“ dodává Radek, který s manželkou aktuálně řeší očkování dětí.

Rozdělená společnost?

Ačkoliv onemocnění covid-19 vytvořilo ve společnosti četné příkopy, nedá se jasně říci, že by veřejnost byla rozdělená na dva radikální tábory, upozorňuje sociolog Miroslav Joukl.

„Ať už vezmeme různé skupiny, ať už jsou pro nebo proti očkování, tak jsou dále velmi diferenciované. Například i ti, kteří jsou očkovaní, nemusí souhlasit s omezeními pro neočkované. Takže bych neřekl, že jde o radikální polarizaci společnosti. Často ale lidé, kteří mají potřebu svůj menšinový názor veřejně hlásat, tak jsou daleko radikálnější v tom, aby byli slyšet, a jsou také daleko víc slyšeni,“ říká Miroslav Joukl.

Také studie Život během pandemie, kterou pravidelně provádí PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid, ukazuje, že se většina společnosti chová zodpovědně. Podle dat z konce roku 2021 roušky nebo respirátory nosilo 77 procent respondentů. Lidé se zároveň podle svých slov začali vyhýbat frekventovaným místům nebo omezili podávání rukou.

Podle sociologa celou situaci významně vyostřují šířící se dezinformace a přehršel různorodých informací, které si leckdy i odporují.

„Nejdříve se spekulovalo, zda covid existuje, nebo ne – nyní už není pochyb, že ano, ale zase se objevuje celá řada názorů, jak správně postupovat – různé vlády přijímaly různá opatření. Tím vzniká široká diskuse, zda je lepší dělat to jako ve Švédsku, nebo raději jako v Rakousku… Tato diskuse stále pokračuje, a ať už jsou to vědci, politici nebo imunologové, tak nenajdete skupinu, která by měla naprosto jednoznačně jednotný názor a ten by nebyl někým kritizován nebo zpochybňován. Situace je celkově velmi nepřehledná,“ soudí vedoucí Katedry sociologie FF UHK.

A právě tato nepřehlednost je živnou půdou pro dezinformace, upozorňuje Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který zkoumá manipulativní techniky propagandy v době internetu. 

Mezi takzvané fake news se řadí úmyslně šířené dezinformace nebo hoaxy, jejichž účelem je zmanipulování mínění adresáta. Fake news se v posledních letech nejčastěji vyskytují na sociálních sítích, dezinformačních webech nebo v řetězových mailech.

Dezinformace jsou nebezpečné v tom, že nepůsobí pouze na ty, kteří mají tendence věřit konspiračním teoriím. Podvědomě ovlivňují všechny včetně těch, kteří kladou důraz na kritické myšlení.

Cílem dezinformací není nutně nás přesvědčit o alternativním scénáři, stačí, když nás znejistí. Mnoho lidí pak přistoupí k přesvědčení, že pravda je „někde uprostřed“. „Šalamounské umisťování střelky pravdy vždy doprostřed mezi dvě tvrzení tak nevyhnutelně v nějaké situaci povede ke kompromisu mezi pravdou a naprostým nesmyslem – mezi informací a dezinformací,“ varují Gregor a Vejvodová v publikaci Nejlepší kniha o fake news.

To potvrzuje i odborník na sociologii Miroslav Joukl: „I rozumní lidé se mohou nechat ovlivnit falešnými informacemi. Stačí si říct – i kdyby jen pět procent na tom, co na sociálních sítích čtu, byla pravda, tak je to hrůza. Je to tedy o tom, čemu člověk dá svoji důvěru.“

Bavit se o tématu, či raději nebavit?

Třicetiletá Martina z úvodu článku se tématům kolem covidu raději vyhýbá. Je to ale správně? „Člověk by měl zvážit individuální případy, zda taková kontroverzní témata rozvíjet či ne. To koneckonců platilo i v minulosti, kdy se lidé v hospodě hádali kvůli politice," připomíná sociolog Joukl.

Důležité je, jestli se i přes odlišný názor dokážou nad celou situaci povznést, aby hádka nevedla až k nějaké osobní zášti. Tedy – mluvit spolu má smysl do té míry, do jaké je člověk otevřený a nakolik je schopný naslouchat a přijímat i jiné informace. Pokud je ale dotyčný zatvrzele zabarikádovaný ve svých postojích, nemá taková debata žádný přínos,“ dodává.  

Nedůvěra v očkování roste celkově, nejen v případě covidu

Přestože se o očkování mluví jako o jednom z největších objevů moderní medicíny a dle současných dat WHO se díky očkování předejde až třem milionům úmrtím ročně, nedůvěra v očkování stále roste, a to nejen v případě vakcíny proti covid-19. Skupiny lidí, kteří přínosy očkování zpochybňují, jsou však ve společnosti stejně dlouho jako očkování samotné.

Důvodů k odmítání očkování, které vede k poklesu proočkovanosti populace, je hned několik. Patří mezi ně například snížení strachu z nemocí, jejichž dopady nevidíme tak často jako naši předci. „Důležitým faktorem je též obratnost a rychlost, s jakou dokážou dezinformátoři vytvářet nepravdivé a mylné, daty nepodložené a často smyšlené informace, které mají za cíl poškodit důvěru v očkování a zdravotnictví,” vysvětluje Tereza Klabíková Rábová, odbornice na komunikaci působící na Katedře marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tyto informace založené často na strachu jsou pak sdíleny na sociálních sítích lidmi, kteří upřednostní nenávistné, ale jednoduché dezinformace na úkor daty podložených, ale složitých materiálů o fungování vakcinace a příbuzných oborů. Nepravdivými zprávami vystrašení lidé poté nedůvěřují vědcům a lékařům a v dobré víře odmítají očkování i proti nemocem jako jsou rakovina děložního čípku nebo záškrt.

Jak si ověřit, zda se nejedná o fake news?

  • Ověřit si pluralitu zdrojů informací.
  • Podívat se, z jakého webu článek je.
  • Nečíst jen titulek, ale celý článek.
  • Zkontrolovat, zda je uveden autor a další zdroje.
  • Podívat se na web, který se dezinformacím věnuje.

Hodnocení článku je 46 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Zuzana Reifová

Štítky očkování, koronavirus, spor, rodina, společnost, hádky, opatření, COVID-19, nemoc, Světová zdravotnická organizace, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jan Lippert

Je mi srdečně jedno kdo je a není očkovanej. Mám kolem sebe lidi, kteří jsou z obou nazorových proudů a domluvíme se. Sám mám první dvě dávky, potřeboval jsem obchodně vycestovat. Ale třetí ať si vetknou za klobouk....porušili dohodu...dvě a konec, takže já taky ruším dohodu se státem. Papírově jsem v jiné zemi, kde mají rozum a už to balí a tenhle stát už od mojí osoby neuvidí ani korunu

Středa, 2. února 2022, 12:41Odpovědět

Chci Pravici

Ale fascinuje mě ta vaše tabulka ohledně toho, jak poznat dezinformaci....Jak si ověřit, zda se nejedná o fake news?

Ověřit si pluralitu zdrojů informací.
Podívat se, z jakého webu článek je.
Nečíst jen titulek, ale celý článek.
Zkontrolovat, zda je uveden autor a další zdroje.
Podívat se na web, který se dezinformacím věnuje.

Takže nějaký web mi řekne, jestli se jedná o fake news? Kdo třeba? Cemper? Ten, který si hraje na fact checkra, ale přitom sám šíří lži (už je to dokázáno a k jeho nelibosti ho usvědčuje web archiv). Nebo "podívat se z jakého webu článek je".... Takže někdo určí - tento web má správné názory, tento ne. A který soudruh tu správnou pravdu určí?

Co takhle zapojit vlastní úsudek, vlastní zkušenosti a především logiku???? Chápu, že vy - novináři berete logiku jako velmi sprosté slovo, ale co takhle třeba přečíst si z daného zdroje víc článků a pak sledovat, jestli si neprotiřečí? Kupříkladu novinky.cz, idnes, echo24, ČT nebo ČRO, které byste nejspíš vy sami určitě zvolili za super informativní kanály, tak si neustále každým dalším článkem rozporují to, co tvrdí v minulém. Jak dlouho vám třeba tvrdili, že vás před virem ochrání rouška? Najednou zjistí, že rouška nestačí, vemte si respirátor. Najednou zjistí, že respirátor je málo, očkujte se - to pomůže. Ti, co jsou očkovaní, tak těm tvrdí, že očkování jednou dávkou nepomáhá, musí jít na druhou, třetí, čtvrtou, osmnáctou dávku. Těm, co nejsou očkovaní, tak tvrdí, že vakcínka pomůže. Ale chápu, že nemáte potřebu nabádat lidi k tomu, aby sami uvažovali. Lepší je - jak vy sami píšete, aby za druhé někdo myslel a tu "správnou pravdu" jim řekl.

Středa, 2. února 2022, 10:48Odpovědět

Chci Pravici

Jestli vám toto tak vadí, vy teoretici života, tak přestaňte neustále o tom cooooovidu žvanit. Kdybyste o tom nemluvili dnes a denně v médiích a hlavně kdybyste lidi nestrašili, tak by to nikdo neřešil.
Současně kdyby to byla aspoň epidemie, ne-li ta pandemie, tak by ty desetitisíce protestujících, kteří už několik měsíců v okolních státech dnes a denně vyráží do ulic, dávno pochcípali! To jen dokazuje, že všechna média o tom lžou.

Středa, 2. února 2022, 10:42Odpovědět

Dokud nedostaneš rozum, zapomeň, že existuju. Jak a proč covid rozděluje společnost  |  Koronavirus  |  Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.