Architekt Karel Schmied: Gočárovi by se dnešní Hradec líbil, byl to vizionář

Architekt Karel Schmied mladší se společně se svým tatínkem Karlem Schmiedem výrazně podíleli na dnešní podobě Hradce Králové. Karel Schmied starší ve městě navrhl šestnáct veřejných budov a další rodinné a bytové domy, jde například o areál učňovských škol s Farmaceutickou fakultou, mezonetové paneláky poblíž Obřího akvária nebo podchod u kina Centrál. Mezi nejvýznamnější stavby Karla Schmieda mladšího pak patří budova digitálního planetária.     

„Rád bych se ještě někdy dostal k podobnému projektu, jako bylo planetárium. S panem ředitelem byla výborná spolupráce,“ pochvaluje si architekt. „Byla to také velmi příjemná spolupráce s mým tatínkem, který ještě žil. Byl to projekt, který se už asi nikdy nebude opakovat,“ dodává Karel Schmied.

Gočár byl velký vizionář

Současnou architekturu města hodnotí Karel Schmied převážně pozitivně. „Jsou samozřejmě excesy, které se neměly stát, například katastrální úřad je dost podprůměrný, funkčně taky zbytečně složitý. Naopak ale vedle velmi cením budovu obchodní banky, a hlavně stavbu lávky, protože se tak celé centrum propojí. Málokomu se s dětmi chce chodit po mostě, kde jezdí náklaďáky. Velmi se také povedla revitalizace Šimkových sadů,“ chválí architekt.

Jednou z nejlepších architektur vzniklých po revoluci je podle něj budova Studijní a vědecké knihovny. „Je moderní, nijak se nepřizpůsobuje Gočárovi, ale přitom s ním nesoutěží. Je to solitérní, dominantní objekt. Co se týče vedlejší pedagogické fakulty UHK, to už je případ, kdy se architekt snažil přizpůsobit Hradci, ale budiž,“ říká Karel Schmied.

Podle významného hradeckého architekta by město nemělo tolik lpět na minulosti. „Říkat neustále salon republiky je hodně profláklé, už se mi to příčí. Často se lidé nad novými stavbami pohoršují a argumentují „salonem republiky a Gočárem“. Ale já myslím, že Gočár by naopak se mnoha moderními stavbami souhlasil, protože to byl velký vizionář a člověk, který fandil moderním věcem. Navíc – dnes už je doba jinde než tenkrát. Žijeme v 21. století, tak bychom to tak měli brát a neobracet se stále k minulosti,“ myslí si Karel Schmied.  

Fandí Rozárce

Projektem, kterému Karel Schmied velmi fandí, byť je zatím pouze na papíře, je revitalizace lokality Rozárka. Architekt David Vávra přišel s návrhem, na kterém je restaurace s výhledem na město a celoroční sjezdovka.

„Já jsem na Rozárce vyrůstal, ve Slavii jsem lyžoval, vždycky jsme byli celí od oleje,“ vzpomíná Karel Schmied. „Myslím, že to k Hradci patří, je to zase něco jiného, místo, kam si děti budou moci jít zalyžovat. Lyžování se dnes stává velmi drahým sportem, už jen to, dostat se na hory – takže pokud by se podařilo, aby byly dostupné ceny, daly by se tu pořádat i výcviky v rámci tělocviku, kde se děti naučí základy a nemusí se s nimi jezdit na hory. Současný stav je špatný, místo by si zasloužilo nové chodníky, lavičky, mohl by sem zajíždět trolejbus. Moc se mi projekt od pana architekta Vávry líbí. Je to veselé, hravé, místo by se mohlo stát místem setkávání,“ míní architekt.

Podle architekta se v Hradci Králové také daří rozšiřovat výstavbu ven z města. „Pozitivně hodnotím například Podzámčí, kde je naše kancelář autorem regulačního plánu. Je dobře, že tu nechybí ani zeleň a objekty nejsou tak nalepené na sobě. Labská louka je už zahuštěnější. A ještě menší odstupy jsou v nové výstavbě za Petrofem,“ hodnotí Karel Schmied.

Výtky má k autobusovému nádraží nebo k Auparku

Menší výtky má architekt Karel Schmied k terminálu hromadné dopravy, který v Hradci slouží od roku 2008. „Nádraží hodnotím jako povedené, ale je zbytečně předimenzované, je to prázdné, vypadá jako letiště,“ soudí Schmied.

Architektova kritika patří také nákupnímu centru Aupark. „Myslím, že na tomto místě mělo vzniknout něco jiného. Ale to je čistě můj názor, mnoha lidem se to může líbit,“ říká Karel Schmied. Velkým kritikem Auparku a Koruny byl zejména jeho otec Karel Schmied starší. „Jeho vize byla ta, že by u Koruny měl stát dům tak o deset pater vyšší. Naštěstí se na obchodním centru podařilo zakrýt vzduchotechniku, takže to už není tak hrozné. Aupark sám o sobě až tak špatný není, ale je to objekt, který měl být řešený architektonickou soutěží. Toto místo by si zasloužilo bohatší výběr z vícero variant. Samotná Koruna vypadá sice večer hezky, když svítí, ale dopravně se to moc nepovedlo. Propustnost aut je špatná, v dopravní špičce je to opravdu problém. Přechody, kde se má dávat přednost, jsou navíc velmi blízko výjezdům, takže řidič, který pouští chodce, zablokuje celý kruhový objezd.“

Černigov by měl zůstat stát

Architekt Karel Schmied je zároveň velkým zastáncem hotelu Černigov, s jeho plánovanou demolicí nesouhlasí. „Je to objekt, který patří k Hradci, nijak nebrání ani v dálkových pohledech. Je to zkrátka už takový symbol. Problém je, že dnes už hotel nevyhovuje hygienickým předpisům, ale pokud by se stávající pokoje zdvojily, ze dvou se vytvořil jeden, šlo by to řešit,“ navrhuje architekt.

„Samozřejmě momentálně hotel vypadá špatně, je potřeba s ním něco dělat, to beze sporu. Investor ho už dlouhou dobu používá, řekl bych, že v posledních letech už ani nefunguje jako hotel, spíš jako ubytovna, což není dobře. Co je extrémně dožilé, jsou rozhodně okna, o jejich výměně se uvažovalo už dávno. Nicméně věřím, že by hotel i přes řadu nových staveb, například hotelu Aldis, našel své uplatnění,“ myslí si Karel Schmied.

Podle architekta navíc zůstává otázkou, co na místě hotelu Černigov nakonec vznikne. „Část nové budovy měla být administrativní, jenže v dnešní době koronaviru se stále více ukazuje, že lidé dokážou pracovat z domu a díky home office zaměstnavatel může ušetřit nemalé peníze. V Praze se dokonce stále více uvažuje nad tím, že se z řad administrativních prostor začnou dělat byty, kterých je stále nedostatek,“ říká architekt s tím, že nedostatek bytů trápí i Hradec Králové, kde nabídka ani zdaleka nepokryje poptávku.

Bydlení v Hradci

„Hlavním problémem ale zůstává fakt, že v Hradci nejsou pozemky. A když už se někde volné plochy objeví, jde spíš o pozemky, které zbývají. Většinou tam bývá nějaký problém se spodní vodou nebo to bývají pozemky na kraji města u silnic. Samozřejmě město expanduje a bude expandovat dál. Jenže tady potom zase narážíme na problém chybějící infrastruktury,“ vysvětluje Karel Schmied s tím, že dalším problémem je cena bytů. 

„Nové byty jsou dnes často už tak drahé, že si je může dovolit jen malá část obyvatel a tím ve městech vznikají takové VIP zóny, což také není dobře. Město by se mělo rozšiřovat tak, aby poskytlo bydlení jak lidem, kteří mají dostatek financí, ale aby zároveň bylo bydlení i pro takzvanou střední třídu,“ říká Schmied.

Jinak se ale podle architekta v Hradci Králové žije dobře. „Je to celkově velmi příjemné místo na bydlení, máme tu kolem lesy, není tu příliš kopců, takže se tu dá dobře jezdit na kole,“ vypočítává Karel Schmied s tím, že město je také poměrně dobře vybavené, co se týče sportu. „Určitě by Hradec potřeboval nějakou koncertní síň, na druhou stranu takové místo možná vznikne na novém fotbalovém stadionu,“ dodává na závěr architekt.