Agresivita v populaci roste. Přibývá domácího násilí i útoků na ochranky kvůli respirátorům

Odborníci již dlouhodobě upozorňují, že koronavirová krize se významně podepisuje na psychice lidí. V domácnostech, kde byly problémy a napětí již před pandemií, se jejich průběh zintenzivnil a terčem agrese se často stávají ti nejzranitelnější. Agresivita a násilí se navíc za dobu pandemie objevily i v do té doby bezproblémových rodinách. SOS linky organizaci, které se domácím násilím zabývají, čelí velkému náporu.

„Z informací, které nám poskytly vybrané organizace, vyplývá, že v roce 2020 došlo k nárůstu poptávky po jejich službách o 30 až 40 procent. Policie České republiky potvrzuje nárůst takzvaných incidentů, kdy nedošlo k vykázání, ale jednalo se o násilí,“ uvedla Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se podílí na výzkumu problematiky domácího násilí v době koronakrize.

Členové domácností spolu tráví veškerý čas a musí přitom řešit spoustu problémů. Děti jsou na online výuce, která je sama o sobě náročná, rodiče často pracují z domova a zároveň se starají o děti a domácnost. K tomu všichni čelí strachu z nákazy a nejisté budoucnosti.  „Protože většina případů domácího násilí probíhá za zavřenými dveřmi, může se stát, že si nikdo násilného chování nevšimne a nikdo ohrožené osobě nepomůže. Proto se o incidentech dozvídají často jako první policisté, které ale oběť zavolá až v okamžiku, kdy dochází k ohrožení jejího zdraví či života,“ uvádí policejní mluvčí Martina Korandová. Také Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje eviduje mírně zvýšený počet vykázání partnera ze společné domácnosti. Zatímco v roce 2019 bylo případů vykázání 99, v následujícím roce 113. Letos jich zatím policisté evidují 25. K vykázání však dochází pouze v případě, pokud lze „důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti“. Vykázání pak trvá po dobu deseti dnů.

Zvýšené agresivity lidí si všímá i ostraha v nemocnicích a v obchodech. Zaměstnanci bezpečnostních agentur často musí kvůli potížím s agresivními lidmi žádat o pomoc policii. A nejedná se pouze o nakupující v obchodech či obchodních centrech, ale i o skupinky osob, které se u nich shlukují a často pod vlivem alkoholu dělají nepořádek a obtěžují ostatní.

„Tito jedinci často neposlouchají pokyny ostrahy, a navíc jsou stále agresivnější. V posledních dvou měsících jsme zaznamenali napříč republikou o 60 % více zásahů u větších roztržek. U několika případů jsme museli požádat o asistenci městské policie nebo Policie ČR,“ říká Radek Škrabal ze společnosti SSI Group, která má na starosti ostrahu stovky objektů v České republice a na Slovensku.

Problém mají lidé i s nošením předepsaného zakrytí dýchacích cest. „Každý den se setkáváme ve veřejných prostorech po celé republice s několika desítkami případů, kdy lidé nedodržují předepsaná nařízení a nemají buď žádnou ochranu dýchacích cest, nebo ji mají nedostatečnou. Zaměstnanci ostrahy jsou tak stále častěji vystaveni nejen verbálním, ale také fyzickým útokům,“ dodává Škrabal.

Agresivita lidí se nevyhýbá ani zdravotníkům v testovacích místech. K agresi a útokům se muselo postavit například vedení jihlavské nemocnice a prostřednictvím svého účtu na sociální síti vydalo důrazný apel vůči všem testovaným. „Výzva patří hlavně řidičům kamionů. Jedou kolem odběrového místa a po sestřičkách chtějí, aby jim provedli test hned a bez objednání. Nechápou, že to není v jejich možnostech. Přesto se k nim chovají agresivně a mnohdy je nevybíravým způsobem atakují,“ popisuje Monika Zachrlová, mluvčí Nemocnice Jihlava.

Během loňského roku, kdy se pandemie covidu objevila, vzrost o třetinu výskyt duševních poruch. Deprese a sebevražedné tendence narostly trojnásobně, úzkostné poruchy dvojnásobně. Podle studie CZEch Mental Health Study (CZEMS) během pandemie narostlo domácí a také záchvatovité pití alkoholu, které v kombinaci s labilní psychikou může vést právě k agresi. „Ukázalo se, že ti zranitelní už nejsou jen, jak se říkalo na jaře, senioři, ale do značné míry spoluobčané ve středním věkovém pásmu, zejména zdravotníci, dále spoluobčané z nízkopříjmových kategorií a se základním vzděláním. Objevují se tu tedy nové rizikové skupiny,“ uzavírá psychiatr Cyril Höschl.