Osamocená mláďata v přírodě nejsou opuštěná, i když se to může na první pohled zdát. Většinou nepotřebují vaši pomoc, proto by je člověk neměl odnášet z lesa. Existují ale i výjimky, například veverčata. Pokud si člověk není jistý, je nejlepším řešením zavolat na záchrannou stanici a poradit se.
S prvním jarním oteplením se vám může poštěstit potkat v lese první letošní mláďata, například zajíčky nebo srnčata. Samice nechávají svá mláďata odložená, aby na ně zbytečně neupozorňovaly, a několikrát denně se k nim vrací. Proto osamocené mládě ještě nemusí znamenat, že je opuštěné.
Zástupci Městských lesů Hradec Králové také upozorňují, že mláďata lesní zvěře jsou zvyklá na chladno i déšť a člověk by se je neměl snažit zachránit. „Vámi „zachráněné“ mládě odsoudíte k smrti bez matky nebo k životu v zajetí,“ upozorňuje organizace Městské lesy Hradec Králové na svém webu. Odchov lesní zvěře v lidské péči bývá velice složitý a většinou bohužel neúspěšný.
Přesto záchranné stanice živočichů i myslivci hlásí v posledních týdnech větší počet „zachráněných“ mláďat, většinou zajíců. „Jsou to stovky mláďat ročně, která lidé zbytečně zachraňují, ať už to jsou zajíci, srnčata nebo ptáčata,“ říká David Číp, předseda Akční ochranářské skupiny JARO v Jaroměři. „Existují ale výjimky,“ upozorňuje Číp. „Například pro veverčata se matky nevrací, takže ty je dobré vzít. Ale zajíčata jen případě, že je napadne pes nebo když hrozí, že je někdo zašlápne, přejede. Ale není nutné je brát domů, stačí je poponést, ideálně v rukavicích nebo na nějaké lopatě, ale pokud není zbytí, i holýma rukama. Máme vyzkoušeno, že matky si je i poté většinou vezmou, přestože na ně člověk sáhne,“ vysvětluje Číp.
„Co se týče ptáčat, tak pokud je to slepé holátko, je dobré ho vzít do záchranné stanice. Ale pokud je ptáče už opeřené nebo poloopeřené, už nepotřebuje pomoc člověka – maximálně pokud je někde na silnici, je dobré ho poponést někam na strom, zídku nebo stříšku, kde ho rodiče najdou a dokrmí. I tady ale existují výjimky, a to mláďata rorýsů, která jsou opeřená, ale rodiče se pro ně už nevrací. To je stejný případ jako veverka,“ říká David Číp.
Pokud si lidé nejsou jistí, je nejlepší zavolat na některou ze záchranných stanic pro zvířata a poradit se. „V České republice máme národní síť záchranných stanic, kdekoliv na území našeho státu najdete zraněné zvíře, vždycky se najde stanice, která se o něj postará, to je unikátní systém v rámci celého světa,“ dodává Číp.
Foto Pixabay, Městské lesy HK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
