Typickým návštěvníkem Krkonoš je aktivní turista, který poznává hory po značených stezkách v zimě i v létě, přijel za přírodou, přespí a vrací se opakovaně. Většina návštěvníků vítá, že jsou Krkonoše národním parkem a téměř dvě třetiny dotazovaných by bylo pro zavedení vstupného, vyplynulo z výzkumu, který probíhal na obou stranách Krkonoš od léta 2018 do konce jara 2019.
Naopak nejvíce vadí vysoké ceny a stav silnic. Výzkum zahrnul 1200 respondentů, z toho 900 na české a 300 na polské straně hranice.
Názor respondentů na ochranu přírody a kvalitu přírodního prostředí je většinou pozitivní. Čtvrtina dotazovaných by dokonce ani nepřijela, kdyby Krkonoše národním parkem nebyly.
"Návštěvníci se dělí do dvou stejně velkých skupin. Podle první skupiny by se ochrana Krkonoš měla zachovat v rozsahu a intenzitě asi takové, jaká je dnes. Druhá skupina je pro ještě o něco vyšší ochranu Krkonoš," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Mezi návštěvníky Krkonoš převažují zastánci omezování tras a cest pro čtyřkolky a skútry, omezování rekonstrukcí do podoby, která neodpovídá původní podobě nemovitostí. "Pro nás bylo překvapivé, že 25 procent dotazovaných by uvítala další rozšíření počtu lanovek na území národního parku," uvedl Drahný.
Více než 20 procent dotazovaných by bylo pro snížení počtu turistů v NP. Zavedení vstupného do KRNAP ve výši 30 korun na osobu a den by podpořilo 64 procent dotazovaných. "Naopak jasný nesouhlas s případným zavedením vstupného vyjádřila pětina návštěvníků. Podpora vstupného roste nejen s věkem, ale také s frekvencí návštěv. Tedy čím častěji a déle lidé do Krkonoš jezdí, tím jsou ochotnější za vstup do národního parku platit," uvedl Drahný.
I přes nástup elektronickým map v mobilech hrají mezi návštěvníky Krkonoš při orientaci v terénu stále významnou roli klasické papírové mapy. Elektronické mapy v Krkonoších využívá téměř polovina návštěvníků, s pomocí klasických papírových map se orientují dvě pětiny návštěvníků.
Výzkum se věnoval také otázce financí. Celkové výdaje spojené s návštěvou Krkonoš se pohybují v průměrné výši 749 korun na osobu a den, přičemž významnou složkou je stravování (29 pct), ubytování (27 pct) a doprava (24 pct). Návštěvníci obou krkonošských národních parků bez započítání návštěvníků ochranných pásem přinášejí ročně regionu 5,2 miliardy korun, z toho čtyři miliardy korun na české a 1,2 miliardy v přepočtu na koruny na polské straně.
KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Návštěvnost hor roste několik let za sebou. KRNAP a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,8 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
