V poslední době jsme několikrát informovali o různých projektech spolufinancovaných evropskými dotacemi. Redakce Hradecké Drbny se proto rozhodla svým čtenářům přinést přehled významných projektů Hradce Králové a Královéhradeckého kraje, které byly v posledních letech podpořeny těmito dotacemi. Jak si město a kraj v čerpání vedou?
V našem přehledu se věnujeme dvěma programovým obdobím čerpání evropských dotací, a to 2007-2013 a 2014-2020. Z toho druhého máme za sebou přibližně dvě třetiny, lze tedy očekávat, že budou projekty ještě přibývat.
Pojďme se podívat na konkrétní projekty, které byly za přispění evropských peněz realizovány v prvním období. S dotazem na největší projekty Hradce Králové jsme se obrátili na tiskového mluvčího radnice Petra Vinkláře. „Největším projektem předchozího programovacího období byla Knihovna města Hradec Králové (ofic. Revitalizace objektu továrny Vertex na Centrum celoživotního vzdělávání). Celkové náklady byly 190 milionů korun, z toho dotace činila 130 milionů korun,“ uvedl.
Jedním dechem ale dodal další významné projekty. „S dotací 50 milionů korun město realizovalo první etapu revitalizace tř. E. Beneše, která celkově vyšla na 190 mil. Kč. U tohoto projektu byla dotace poměrně nižší než obvykle, důvodem bylo to, že velká část podzemních garáží byla nezpůsobilá a město ji muselo hradit ze svého rozpočtu. Z dalších významných projektů lze jmenovat například rekonstrukci náměstí 28. října a ulic S. K. Neumanna a Dukelská.“
Žádosti o dotace nejsou vždy úspěšné. „Určitě je potřeba připomenout projekt celkové revitalizace třídy Edvarda Beneše, která byla připravována s podporou z IOP. Ten nakonec neposkytl finanční dotaci na celé území. Následně se muselo veřejné prostranství rozdělit na etapy a z poskytnuté dotace se realizovala pouze jedna etapa,“ řekl Vinklář. Z celkových pěti etap tak čtyři stále zůstávají. „Bohužel, v dalším období již veřejná prostranství nejsou podporována, takže město musí další etapy realizovat ze svých zdrojů,“ dodal mluvčí.
Řadu projektů má za sebou i Královéhradecký kraj, patří mezi ně např.: Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Královéhradeckém kraji, Digitální planetárium v Hradci Králové a Přístrojové vybavení nemocnic Královéhradeckého kraje.
S dotazem na tři největší projekty, které byly spolufinancovány evropskými dotacemi, jsme se obrátili na mluvčí hejtmanství Sylvii Velčovskou. „Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji, Modernizace přístupových komunikací k hraničním přechodům Broumovského výběžku, Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí-Lánov,“ vyjmenovává mluvčí.
V programovém období 2014–2020 nás doběh k cílové pásce teprve čeká, výčet tedy není konečný.
„Z projektů, které město realizuje nebo připravuje, patří mezi nejvýznamnější například rekonstrukce budovy Muzea východních Čech, modernizace odborných učeben v městských základních školách nebo nová lávka přes Labe u Aldisu,“ říká Vinklář.
Co se týká Královéhradeckého kraje jsou podle Velčovské zatím největší tyto projekty: „Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji IV. Snížení emisí z lokálního vytápění domácností v Královéhradeckém kraji. Snížení emisí z lokálního vytápění domácností v Královéhradeckém kraji II., II/286 Jičín, Robousy - Valdice, přeložka, Nemocniční informační systém Královéhradeckého kraje,“ uvádí ty největší mluvčí hejtmanství.
Tomáš Prouza je český ekonom, v letech 2004 až 2006 náměstek ministra financí ČR, od února 2014 do března 2017 státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR a od května 2016 do března 2017 koordinátor digitální agendy ČR. Od února 2007 do svého jmenování státním tajemníkem působil ve Světové bance, do října 2012 v Praze jako expert pro oblast finančních služeb, později jako seniorní expert v americkém Washingtonu, D.C., člen ČSSD. Zdroj: wikipedia.org
Na konkrétní čísla jsme se zeptali Tomáše Prouzy, českého ekonoma, bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti.
V prvním programovém období (2007-2013) Hradec v porovnání s ostatními pokulhává „Město Hradec Králové v přepočtu na obyvatele získalo dotace v hodnotě zhruba 6 400 Kč, Brno 8 100 korun, Liberec 10 000 Kč a Jihlava dokonce 21 400 korun,“ uvedl Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a dodává: „Rozdíl je pochopitelně i v počtu projektů, na které šly evropské peníze. Hradec jich má 33, Brno 222, Liberec 67 a Jihlava 70."
Jak vidí čerpání v prvním programovém období primátor Hradce Králové Zdeněk Fink? „V tomto programovém období Hradec Králové čerpal mimořádně úspěšně a protože měl „v šuplíku“ připravené i další projekty, dostal dokonce dalších 120 milionů dotačních korun nad původně plánovaný objem. Z tohoto finančního balíčku byly financovaná například rekonstrukce Galerie moderního umění, rekonstrukce historické budovy bývalého ústavu hluchoněmých nebo projekt Slunná loučka."
Spíše průměrný byl v prvním období Královéhradecký kraj, kterému se podle Prouzy podařilo na 154 projektů získat necelých 6 400 Kč na obyvatele. „Pro porovnání, Jihomoravský kraj vyčerpal na jednoho obyvatele přibližně 1 900 korun a Kraj Vysočina 10 200 korun,“ doplnil Prouza.
„Finanční prostředky nečerpá pouze Královéhradecký kraj jako takový, ale čerpají to jednotlivá města, obce a i soukromoprávní subjekty, které skutečně jsou velmi aktivní. Za mě osobně to, že máme možnost tyto finanční prostředky čerpat je výborné. Ty finanční prostředky, které ušetříme můžeme použít právě na něco jiného, na jiné investiční akce,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.
V druhém programovém období (2014-2020) to zatím není pod Bílou věží žádná sláva. „Podle dat z letošního července nepatřil Hradec Králové v druhém programovém období mezi nejlepší. Ve statistikách na dotaceeu.cz zatím nalezneme 10 projektů. V přepočtu na obyvatele se jedná o pouhých 660 korun. Takový Liberec při 28 projektech dosáhl částky 2 600 korun a Olomouc s 30 projekty 3 500 Kč na obyvatele," říká Prouza.
Jak dosavadní čerpání evropských peněz v tomto programovém období vidí primátor Hradce Králové? „Zatím se realizují a připravují projekty podle schváleného harmonogramu. Jak budeme úspěšní se teprve ukáže až na konci programového období. V každém případě bychom do budoucna uvítali větší kompetence v procesu nastavení programů, ze kterých města mohou čerpat. Často bychom rádi dotace využili na celou řadu potřebných projektů z jiných oblastí, ty ale neodpovídají dotačním podmínkám. Zároveň je škoda tyto dotační peníze nevyužít, pak ale města svoji energii tříští a část rozpočtů směřují do projektů, které jsou jistě přínosné a bez dotací bychom si je nemohli dovolit, ale ne vždy odpovídají skutečným prioritám města,“ říká Zdeněk Fink.
Jak je na tom zatim kraj? „Královéhradecký kraj patří v období 2014–2020 zatím mezi ty pilnější. Při 77 projektech dojdeme k částce 5 200 Kč na obyvatele. Například Kraj Vysočina má zatím 57 projektů, což znamená 4 100 Kč na občana, u Jihočeského kraje se jedná o 24 projektů, přepočteno na obyvatele 2 800 korun," dodává Tomáš Prouza.
„Královéhradecký kraj stejně jako jiné kraje se snaží čerpat evropské dotace, myslím si, že jsme poměrně úspěšní,“ říká hejtman Jiří Štěpán.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
