Od pevnosti po salon republiky: jak se v Hradci stavěla a bourala pevnost

Terezín, Josefov, Hradec Králové. Tři pevnosti, které měly čelit vpádu pruského vojska do Čech.  Na rozdíl ale od Terezína a Josefova kvůli pevnosti Hradec Králové nepadlo celé město. Velké a Malé náměstí a sousední ulice zůstaly, z velké části byla však zbořena předměstí města. „Aby se tím získal volný terén jednak pro výhled do dálky, jednak pro okolní zavodnění, jakož i potřebné místo pro vybudování velmi četných a členitých hradeb kolem celého městského kopce,“ informuje Otakar Jaroš v publikaci Hradec Králové – pevnostní systém 18. století.

Z původního rozsáhlého města tak zůstalo zhruba jen dvě stě domů. Kromě soukromých domů muselo pevnosti ustoupit i několik architektonicky zajímavých a cenných budov – kostel sv. Antonína od Jana Blažeje Santiniho, kostel sv. Jakuba a sv. Pavla na Slezském předměstí, kostel sv. Petra na Pražském předměstí, klášter minoritů a gotický chrám sv. Anny.

„Obyvatelé zbořených domů byli přestěhováni do nových vesnic, pro ně za pevnostním obvodem založených, do Nového Hradce Králové, Kuklen, Pouchova a Farářství,“ napsali Honl a Kubíček v publikaci Bývalá pevnost Hradec Králové.

Stavba pevnosti byla velmi komplikovaná a nákladná, například bylo potřeba vykopat nová řečiště obou řek, Labe i Orlice. Budování trvalo 23 let a vyšlo na 90 milionů zlatých. Z Hradce Králové se však stala jedna z nejmodernějších pevností v celé rakouské monarchii.

Stejně jako u jiných pevností se však ukázalo, že opevnění nijak nebrání v postupu nepřátelských vojsk – ta totiž pevnost jednoduše obešla. Bezcennost stavby definitivně potvrdila krvavá bitva u Chlumu v roce 1866, ve které Prusko jednoznačně zvítězilo.

Po pouhých sto letech fungování pevnosti tak byla prohlášena za nepotřebnou. 

Postupně se hradby naopak staly překážkou pro rozvoj města. O oficiální zrušení pevnosti a osvobození města z hradebních pout se nejvíce zasloužil tehdejší náměstek starosty Jan Ladislav Pospíšil, kterému byl později z vděčnosti vystavený pomník.

Jednání o bourání hradeb však neprobíhala zrovna hladce. „Byla vytvořena pevnostní komise, která vedla jednání s ministerstvem války. Jednání byla zdlouhavá, ministerstvo požadovalo, aby bourání a odklízení hradeb zajistilo město a zároveň aby obec armádě nahradila zrušené objekty,“ stojí v brožuře Hradec Králové – Od barokní pevnosti k modernímu městu. Jednání probíhala roky a představitelé města měli k vyjednaným podmínkám neustálé výhrady. „Kritiku musel snášet většinou L. J. Pospíšil. Ten byl kvůli neustálému stresu přímo na zasedání stižen mozkovou mrtvicí a tři dny na to – 6. března 1893 – zemřel. Podpisu smlouvy se nedočkal,“ uvádí brožura.

Nejprve bylo tedy bourání hradeb ve státní režii, později v režii města. Bourané hradby zároveň poskytly laciný stavební materiál. Proti bourání zasáhla až Státní památková správa v roce 1956, kdy byla nad pevnostními městy vyhlášena památková ochrana a začalo se s jejich opravami a údržbou.

Z pevnostního obvodu pevnosti Hradec Králové nezůstalo nic, jejich místa nyní zaujímají dlouhé řady domů. Nejzachovalejší ze zmíněných tří pevnostních měst zůstal Josefov.    

Mezi dochované části pevnosti patří například panenky na Orlickém a Eliščině nábřeží (zhruba tři metry vysoké kuželovité sloupy), tunelovitý průchod v Jiráskových sadech, kryté schodiště Bono Publico, které propojovalo důležité kasárenské budovy, nebo Důstojnický dům V Kopečku.

Zpátky v čase v Muzeu východních Čech

Dřívější pevnostní podobu města si můžete podrobně prohlédnout v Muzeu východních Čech, které nabízí stálou expozici Cesty města, která návštěvníky provede historií Hradce Králové od pravěku až po období první republiky. Součástí expozice je například replika pevnostní brány ukotvené v pevnostní zdi nebo model představující město v roce 1865. Dozvíte se, jak válku v roce 1866 vnímali obyvatelé města nebo jak fungovalo soužití vojenské posádky a civilních obyvatel. Nechybí ani figuríny v dobovém oblečení a multimediální projekce.

Další část expozice návštěvníky zavede do doby rozkvětu města v meziválečném období. Atmosféru prvorepublikového života navozuje náměstí s výlohami obchodů a figurínami v dobovém oblečení. „Ústředním exponátem je automobil Start vyrobený v Hradci Králové v roce 1929. Třešničkou na dortu je replika Bia Central, v němž se návštěvník může usadit a vychutnat si vybrané úryvky dobových filmů,“ uvádí Muzeum východních Čech v Hradci Králové k výstavě.