V lednu roku 1921 se v Jaroměři odehrálo první loutkové představení. Od té doby muselo divadlo čelit spoustě problémů. Nejdříve řešilo nedostatek diváků, o několik let později zas tolik diváků, že se do malého divadélka nemohli vejít. Jeden problém ale mají historicky první a ten současný principál společný – nedostatek ochotníků.
„První loutkové představení v Jaroměři odehrál soubor Sokola pod vedením Rudolfa Boučka 14. ledna 1921 v prostorách nynějšího divadla. A právě Rudolfu Boučkovi Jaroměř vděčí za to, že má druhou nejstarší stálou scénu loutkového divadla v republice,“ říká principál loutkového souboru BOĎI Jaroměř Roman Bedřich Bauer.
„V prvních letech si Rudolf Bouček stěžoval na velmi malou návštěvu na představeních, 20 až 30 diváků. To my můžeme pyšně prohlásit, že naše návštěva je dlouhodobě v průměru více než čtyřnásobná,“ říká Bauer. Jeden problém mají ale historický a současný principál přece jenom společný – potýkají se s nedostatkem členů. „Bouček totiž zpočátku udělal tu chybu, že nezaložil fakticky loutkářský soubor. Zval si herce z řad ochotníků či přátel a stále se, stejně jako my nyní, potýkal s jejich nedostatečným počtem a nechutí chodit do zkoušek,“ popisuje Bauer.
Takto Bouček popsal poslední představení roku 1923: „Toto představení bylo opět jedním z těch, která skličují a zanechávají trpký dojem. Návštěva velmi slabá (40 dětí), hra chabě provedena pro nedosti schopné síly a malé nacvičení. Účinkujících nelze sehnat, do zkoušek nechce nikdo přijít. Maloměstská netečnost je hnusná věc. Shnilý život při pivě, politice a vepřových hodech.“
Přesto se Rudolf Bouček nenechal odradit a pustil se do budování loutkového divadla v zahradním domku vedle divadla, který sloužil jako výrobna acetylenu a poté byl několik let opuštěn.
„Za vydatné pomoci průmyslové školy, továrníka Etricha a dalších přispěvatelů a pomocníků byla práce na novém divadélku brzy hotova. Velkou zvláštností bylo umístění recitátorů pod jeviště, kdy seděli zády a scénu pozorovali v zrcadle před sebou, aby se jejich hlasy dobře nesly k divákům,“ popisuje dnešní principál.
Nová budova přitáhla nové diváky. Do hlediště pro sto diváků na některá představení přišlo i 140 dětí. Často bylo proto v sále horko k zaklnutí. Nová budova proto brzy přestala stačit. Na jaře roku 1928 byla proto uspořádána sbírka na nové loutkové divadlo. Z peněz sbírky a půjčky od Občanské záložny vzniklo nové divadlo, které se už v říjnu téhož roku otevřelo veřejnosti a které slouží dodnes.
Těžké časy pro divadlo přinesla válka. „Jednoho dne roku 1944 se v divadélku objevil vedoucí loutkového divadla v Hannoveru. Rozhodnutím K. H. Franka jim muselo být vydáno vše, co si z divadelního inventáře vyberou. Odvezli si celý inventář loutek, obleků, dekorací, rekvizit, světelného zařízení. Sebrali všechno, co se jim vešlo na nákladní auto. Tyto věci se již nikdy nepodařilo dohledat,“ vypráví principál. Ale hrálo se dál. S novými loutkami, novými kulisami a novými rekvizitami.
Divadélko funguje nepřetržitě dodnes. Za ty roky se v něm vystřídaly stovky účinkujících.
Další ránu osudu dostalo loutkové divadlo v roce 2000, kdy Jaroměř zasáhla povodeň. „Zatopeno bylo vše v suterénu a sál až do páté řady,“ vzpomíná principál. Divadlo proto bylo potřeba kompletně zrekonstruovat.
„V našem divadélku kromě osvětlení, které je již moderní, digitální, nenajdete moc moderních, alternativních či jakých novinek. Hrajeme tak, jak se hrálo před sto lety,“ říká Roman Bedřich Bauer.
Loutkový soubor BOĎI neslaví úspěch jen v Jaroměři, zájezdová představení se hrají na celém světě. „V roce 2015 přišlo pozvání na turné do Austrálie a na Nový Zéland, které bylo tak úspěšné, že se o nás dozvěděli v USA, kam následovaly naše cesty v roce 2016, kdy jsme hráli na východním pobřeží. V roce 2017 jsme pak absolvovali 29 představení na 27 místech USA i Kanady. Projeli jsme to od Bostonu po San Diego. Bylo to hodně náročné,“ popisuje principál.
Hrát soubor nepřestal ani teď během protikoronavirových opatření. Snaží se oslovit své diváky hlavně na Facebooku a Youtube. „Náš soubor dělá, co může, aby se ctí reprezentoval naši Jaroměř, naše Boučkovo loutkové divadlo. Zatím se to daří a to jak díky lidem, kteří v divadélku pracují, tak díky divákům, protože bez nich bychom neměli svou práci komu ukázat. Doufejme, že tato tradice jen tak nezmizí a že se loutkové divadlo bude v Jaroměři hrát třeba i za dalších sto let,“ dodává na závěr principál Roman Bedřich Bauer.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
