Horší situaci jsem nezažil ani během služby ve vojenském zdravotnictví, říká ředitel Trutnovské nemocnice Miroslav Procházka

Zažil jste během své kariéry ve zdravotnictví horší situaci?

Během uplynulého roku jsme si v nemocnici již mnohokrát mysleli, že to jsou ty nejnáročnější momenty, které jsme ve zdravotnictví zažili. Bohužel zatím vždy následně přišly chvíle ještě těžší. Trutnovská nemocnice pod takovým tlakem ve své historii bezpochyby ještě nikdy nebyla. Osobně si dovoluji konstatovat, že horší situaci jsem nezažil ani během služby ve vojenském zdravotnictví včetně zahraničního působení.

Co by vám (jako nemocnici) nejvíce ulevilo? A teď nemyslím méně pacientů… Pojďme na to kouknout v aktuálním stavu. Chtělo by to větší pomoc armády? Více zaměstnanců nebo třeba protekční očkování na Trutnovsku?

Nedostatek zaměstnanců je samozřejmě pro zvládání tohoto extrémního náporu velmi limitující. Personální nedostatek odborného zdravotnického personálu nás trápil již před epidemií a momentálně se tento problém ještě více prohloubil. Zdravotníky ale jen tak nevyčarujeme a nemůže je plnohodnotně nahradit nikdo jiný, jakkoliv jsme za pomoc vojáků a nabízenou pomoc dobrovolníků velmi vděční. Velmi nám pomáhají v rámci „neodborné“ činnosti na odděleních a v současné době nám vojáci s jejich mobilními týmy pomáhají i s testováním v celém okrese Trutnov. Rychlejší očkování v okrese Trutnov je poměrně problematické. Při celorepublikovém nedostatku vakcín by nebylo asi úplně férové vůči ostatním regionům, kde je pravděpodobně jen otázkou času, kdy se dostanou do podobné situace jako my. Pokud by bylo dostatek očkovacích látek, tak by rychlejší očkování mělo určitě pozitivní vliv na současnou situaci.

Takže pokud zůstaneme nohama na zemi, nejvíce by nám pomohlo, aby se lidé chovali pokud možno co nejvíce zodpovědně a chránili dominantně sami sebe a nákazu jsme tak dokázali držet v našem regionu pod kontrolou.

Co drží nemocnici v Trutnově nad vodou?

Je to jednoznačně obrovské nasazení, ochota a vstřícnost našich zaměstnanců bez ohledu na jejich původní či stávající profesní zařazení, ale i pomoc několika externích lékařů a sester, kteří se zapojili do zvládání této situace. Všem jim za to velmi děkuji.

Pokud by se situace dlouhodobě nezlepšovala. Jak dlouho je ještě nemocnice v Trutnově schopna fungovat v tomhle režimu?

Kolapsu zdravotní péče, a nejen v naší nemocnici, se obávám, ale nedokážu odhadnout, jak dlouho jsme v této zátěži ještě schopni fungovat. Záleží to především na našich zdravotnících a jejich fyzických a psychických silách. Všichni doufáme, že se situace zlepší a my se budeme moci zase vrátit k poskytování běžné, standardní zdravotnické péče. Pro zlepšení stávající situace vidíme příležitost jak v postupném očkování, tak i v maximálně plošném testování a v rychlém záchytu infekčních osob.

Co by pro vás znamenalo ukončení nouzového stavu?

Tuto otázku asi nedokážu úplně zodpovědět. Nám je relativně jedno, zda je či není nouzový stav, ale záleží nám na skutečnosti, jaká budou platná protiepidemická opatření. Zároveň by ukončení nouzového stavu znamenalo návrat k běžnému režimu nákupu vybavení, pro naši organizaci, které nyní můžeme pořizovat ve zrychleném režimu a tím pružněji reagovat na nově vzniklé potřeby a situace. Mimo jiné bychom pravděpodobně měli také povinnost vrátit do 60 dní vybavení zapůjčené ze státních hmotných rezerv, jako jsou např. ventilátory či přístroje na HFNO, které nyní používáme v urgentní péči o covidové pacienty. Pevně doufám, že se podaří tyto a další hrozby legislativně ošetřit.

Kolik přijmete denně covidových pacientů? A kolik jich naopak propustíte?

Tato se čísla jsou velmi proměnlivá, v některých týdnech jsme přijímali průměrně 10 až 15 covidových pacientů každý den k novým hospitalizacím. Maximální denní příjem byl 21 pacientů. Propouštění pacientů po ukončené hospitalizaci bylo nižší, ale je potřeba do těchto počtů připočíst překlady do jiných nemocnic a jiných zdravotnických zařízení jako například do RHÚ v Hostinném. Bez této pomoci by nemocnice byla přeplněná již v polovině ledna.

Dá se říct (alespoň v průměru, odhadem), jak dlouho je covidový pacient v nemocnici? Od chvíle, co ho přijmete?

To je velmi individuální, pohybuje se to cca od týdne či několika jednotek dní až po několik týdnů. Záleží na průběhu nemoci. V průměru zůstává pacient v nemocnici 2 týdny, ovšem jakmile se jeho stav zlepší, snažíme se ho přemístit na lůžko následné péče v některých spolupracujících zařízeních.

Od některých lidí velice často slýcháme, že si nemocnice nechávají pacienty schválně… Aby na ně nemocniční zařízení získalo co nejvíce peněz od pojišťoven. Co byste těmto lidem vzkázal?

Vzkázal bych jim, že bychom se velmi rádi vrátili k naší běžné činnosti a ekonomicky zajišťovali chod nemocnice tak, jak je to nastaveno ve „standardních“ dobách. Vámi popsaný názor vnímám jako absurdní a znevažující práci lékařů i sester na daných odděleních. Myslím, že tyto domněnky mohou vycházet pouze od osob, které neznají realitu v nemocnicích. Lékaři se nesnaží si pacienty „nechávat“, ale naopak rozhodují, kdy nejdříve může být pacient propuštěn, či přeložen bez ohrožení jeho života či zdraví. Zároveň na našem „příjmovém covidovém třídícím středisku“ denně rozhodují o situacích, kdy je možné pacienta ještě nechat v domácím léčení nebo je již nezbytné ho hospitalizovat.

A když bychom měli být konkrétní. Kolik skutečně nemocnice na covidového pacienta dostane peněz? A kolik jeho péče reálně stojí?

Za covidového pacienta na „standardním“ lůžku není od 1. ledna ani koruna příplatku. Tato část covidových pacientů je u nás dominantní. Reálně by tak „bonus“ měla dostat nemocnice pouze na covidového pacienta na umělé plicní ventilaci nebo na mimotělní membránové oxygenaci (59.064,- korun za den) a dále za pacienta na ostatních lůžkách JIP (39 967,- korun za den) při splnění definovaných kritérií. Tento bonus je navíc nastaven pouze po dobu dvaceti dnů od pozitivního PCR testu na COVID-19, bez ohledu na skutečnou délku hospitalizace.

Přímé náklady na JIP a ARO jsou příplatky reálně pokryty. Na covidových odděleních se standardními lůžky nikoli. Mezi největší náklady je potřeba řadit personální, kdy počet zdravotnického personálu je na covidových odděleních z důvodu bariérových opatření i intenzity péče vyšší než na standardním lůžkovém oddělení. Zároveň u nás v nemocnici mají všichni zaměstnanci při výkonu činnosti na covidovém oddělení „covidové“ příplatky. Dále je nutné připočíst nejen reálnou zvýšenou spotřebu OOP (pláště, rukavice, respirátory, dezinfekce...), ostatního SZM i léčiv ale i násobně vyšší spotřebu medicínských plynů náklady na pořizování dalšího technického vybavení na jednotlivá oddělení. Jen za leden jsme v materiálových nákladech měli evidované faktury spojené s covidem za cca 12 milionů korun.

A teď na jiné téma… Nemocnice v Trutnově je zařízení, do kterého jsou sváženi lidé se zraněním, které si způsobí na sjezdovkách. Bojí se nemocnice otevření skiareálů?

Popravdě, nedokážu si představit, že bychom za současné situace zvládli ještě ošetřovat velký objem těchto úrazů. Pro Vaši představu, loni v únoru, kdy bylo méně sněhu než nyní, jsme hospitalizovali 50 lidí po úrazech spojených s lyžováním a dalších 405 jsme ošetřili ambulantně. To by při současné zátěži nemocnice nebylo zvládnutelné. Nebyli bychom schopni se o tyto pacienty adekvátně postarat. Jaký máte názor na současná opatření na Trutnovsku? Můžou skutečně zlepšit současnou pandemickou situaci?

Z epidemického pohledu ji určitě nezhorší. Nedokáži úplně odhadnout reálný dopad všech jednotlivých opatření. Bariérová opatření na hranicích okresu vnímám paradoxně spíše jako ochranu okolních regionů před „nákazou z Trutnova“, rozšířené možnosti testování pomocí mobilních týmů jednoznačně podporuji a vidíme i první reálné výsledky v časném záchytu a zvýšená povinnost ochrany pomocí respirátorů či chirurgických roušek je z mé strany také vnímána pozitivně.

A závěrem… Co byste vzkázal lidem, kteří stále odmítají dodržovat vládní nařízení?

Chápu, že vládní nařízení trvají dlouho a situace se přesto nelepší, naopak. S řediteli ostatních nemocnic v kraji jsme proto vydali výzvu, kde občany žádáme, aby dodržovali nejen přijatá opatření, ale také aby požívali zdravý rozum.  Prosíme, aby se lidé snažili v maximální možné míře předcházet šíření infekce tím, že budou chránit sami sebe. Spolu s výskytem mutací viru v našem kraji jsou ohroženy čím dál tím mladší ročníky, vidíme to na našich odděleních. Lidé zde jsou čím dál tím mladší a v těžším stavu, než bylo běžné na podzim. Je v zájmu každého z nás, aby se snažil chránit jak sebe, tak i své okolí.