Dnes je Popeleční středa. Vynechte maso a odložte praní prádla

Popeleční středa je dle křesťanství první den postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, protože se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Protože jsou Velikonoce svátkem pohyblivým, i datum Popeleční středy je každý rok jiné. 

„Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš"

Na Popeleční středu žehná kněz při bohoslužbě popel připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté uděluje věřícím popelec. Každého označí popelem na čele a řekne přitom: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš" nebo „Obraťte se a věřte evangeliu."

Název popelec pochází z 10. století, kdy se udílel kajícníkům na znamení pokání. Od 11. století byl popelec udělován v tento den již všem věřícím. Přijetí popele je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se svého hříchu. 

Letos udělování popelce komplikuje epidemie nemoci covid-19. Vzhledem k platným opatřením proti koronaviru je omezený počet účastníků mší.

Popeleční středa je dnem přísného půstu, nesmí se maso a přes den je dovoleno jen jedno úplné nasycení. Z historie platí, že v tomto období už lidé dojedli maso ze zabijaček a ještě nepřišel čas mláďat koz, či beránků. Proto jedli většinou kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, maximálně měli ryby čili jídla postní. Organismus se pročistil a dost si oddechl před blížícím se jarem, kdy se příroda probouzí do svého nového, vitálního cyklu.

Škaredá středa 

Ve světské rovině na Popeleční středu vesnicích mládenci obřadně „pohřbívali“ basu, symbol masopustu a vesnických tancovaček. Protože tento všechny ženy měly svátek, je nazýván také Škaredou středou. V tento den se také nepralo prádlo, protože by to ničemu nepomohlo a zůstalo by celý rok špinavé.