Kraj musí řešit vlčí útoky na Broumovsku. Počty usmrcených zvířat stále rostou

Jen v minulém roce vlci na Broumovsku útočili v 72 případech. Během nich zemřelo 148 kusů ovcí a další hospodářská zvířata. Královéhradecký kraj tak na náhradách vyplatil chovatelům 1,6 milionu korun. Meziročně je to o 26 útoků více. V roce 2019 zemřelo v regionu 176 zvířat.

Náhrady za škody chovatelům stát sice vyplácí, výše kompenzace ale nedosahuje reálné ztrátě. „Chovatelům vznikají i další ztráty, například na přírůstcích nebo v plemenitbě. Je zde i permanentní stres a citová újma. Věnovali svým chovům často desítky let a nyní uvažují, zda raději neskončit,“ říká náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Hejtmanství proto dalo dohromady skupinu, která se bude situací kolem vlků zabývat. Předsedou se stane náměstek Pavel Bělobrádek. Další členství bylo nabídnuto Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, ministerstvu zemědělství, Českomoravské myslivecké jednoty nebo například Hnutí DUHA.

Střílet nebo lépe zabezpečit?

„S přibývajícími útoky se názory na řešení problémů s vlky stále více vyhraňují. Jedni chtějí vlky rovnou střílet, jejich oponenti vidí řešení pouze na straně chovatelů – ve stavbě plotů, změně systému chovu a rychlém vyplácení kompenzací státem,“ vysvětluje Pavel.

Právě nedostatečně zabezpečená ohrada připravila o několik ovcí chovatele Vlastimila Vejrosta. „Chovu ovcí se věnuji skoro padesát let. Vlci na moje ovce zaútočili už poněkolikáté a teď jsem přišel o všechno. Už nemám sílu pokračovat v chovu dál,“ řekl po útoku vloni v létě chovatel.

Farmáři se snaží více než dva roky změnit zákon, který by dovolil počet volně žijících vlků na Broumovsku regulovat. Celá kauza nakonec skončila u Nejvyššího soudu.

„Snahou skupiny bude zchladit emoce a vyhrocenou situaci převést na racionální základ. Nečekám zázraky ani shodu v řádu týdnů. Je třeba trpělivosti a konstruktivního přístupu všech dotčených stran. Musíme brát v úvahu i zkušenosti z jiných evropských zemí, zejména našich sousedů,“ dodal Bělobrádek.

Vlků je u nás stále více

Sčítání vlčích smeček v České republice provádělo v loňském roce Hnutí DUHA. Podle jejich statistik by mohlo být v celé republice 22 vlčích teritorií z toho 14 smeček a osm párů.

Výsledky monitoringu vychází z fotopastí, nálezů stopních drah a trusu i genetické analýzy. „Kdo by si před deseti lety vsadil, že dnes k nám bude zasahovat přes dvacet vlčích teritorií,“ říká Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA a zároveň pracovník Mendelovy univerzity. Podle něj tak vlci dokazují svou obdivuhodnou přizpůsobivost. Většina teritorií se nachází v pohraničních oblastech, některé zasahují na naše území jen nepatrně.

Nejvíce vlků do České republiky přichází z Německa a Polska. Jde o šelmy, které zvládnou zdolat dlouhé vzdálenosti a prostředí se přizpůsobit. Příkladem je vlčice, která urazila více než 430 kilometrů na cestě z Rakouska do Doupovských hor.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků také v Orlických horách.