S obnovou a oživením údolí Plakánek v Českém ráji začala společnost Kinský dal Borgo. Revitalizace údolí by měla trvat do poloviny roku 2023 a její hlavní částí je odbahnění rybníků Obora, Bílý a Černý. Cílem projektu v hodnotě téměř 66 milionů korun je podpořit živočichy a rostliny vázané na vodní prostředí v údolí, zadržet vodu v krajině a zlepšit její kvalitu. Téměř 90 procent nákladů revitalizace by měla pokrýt dotace z fondů EU.
Rybníky Obora, Bílý a Černý se nacházejí v okolí středověkého hradu Kost. Jsou značně zanesené hlínou, kterou do nich z okolních polí a lesů za desítky let splavily deště. "Do údolní nivy a rybníků se tím dostává hodně živin, což nedělá dobře fauně a flóře a kvalitě vody," řekl ředitel lesního hospodářství firmy Kinský dal Borgo Jiří Žabka.
Zanášení rybníků v přírodní rezervaci Plakánek se projevuje v úbytku živočichů a rostlin, které jsou vázány na rybniční ekosystém. V lokalitě se vyskytují i zákonem chráněné druhy rostlin, například prstnatec májový. Žádný zásadní zásah týkající se odbahnění rybníků se v minulých desetiletích v lokalitě nedělal.
Stavbaři by měli rybníky zbavit asi 60.000 metrů krychlových sedimentů. Již začali s odbahňováním rybníka Obora, a to takzvanou mokrou cestou plovoucím sacím bagrem. Čerpadlo sedimenty potrubím přenese do dvouhektarové odvodňovací laguny vytvořené na poli nad údolím. Z laguny přebytečná voda odteče do rybníku Černý, vytěžená hlína zůstane na poli. Těžba a odvoz bahna z rybníků Černý a Bílý přijde na řadu postupně v letech 2021 až 2023 a sediment poslouží k terénním úpravám bývalého lomu u nedalekého Dobšína.
Stavbaři také nad rybníkem Obora vybudují sedimentační přehrážku, která by měla zpomalit zanášení vodních biotopů v Plakánku. V údolí vzniknou i dvě tůně o ploše do 300 metrů čtverečních a hloubce do 1,5 metru. Stavbaři také u rybníků opraví hráze a opraví či postaví bezpečnostní přelivy. Počítá se i s pročištěním odvodňovacích příkopů, pročištěním odpadního koryta od rybníka Černý a odvodněním stezky pro pěší u rybníka Obora.
Společnost Kinský dal Borgo se sídlem v Chlumci nad Cidlinou spravuje od roku 2004 majetek rodiny Kinských dal Borgo, který čítá přes 8000 hektarů lesa, asi 470 hektarů zemědělské půdy, 575 hektarů rybníků a 260 hektarů ostatních ploch, zámek Karlova Koruna Chlumci nad Cidlinou, hrad Kost a další nemovitosti. Rodinný majetek Kinští získali po pádu komunistického režimu zpět v restituci v roce 1992.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Inu, písmenka znáte, slova umíte i psát. Otázkou zůstává, zda jste schopen porozumět textu. Asi nic moc.
Revitalizovat přírodní lokalitu? - Takže vybagrovat a zavraždit všechny živočichy, přejet všechny rostliny. Hlukem a nepořádkem a odpadky od těch revitalizátorů donutit odstěhovat se ptáky a ostatní živočichy. A nebyla by na to ještě dotace? (Omlouvám se za dva příspěvky, chtěl jsem to upravit a enter mi příspěvek umístil předčasně.)
