Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.
Zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo bezprostředně ohroženy kůrovcovou kalamitou, rozšířilo ministerstvo z 5 127 katastrů na 6 109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého došlo k rozšíření prakticky ve všech krajích.
„V červené zóně platí mimořádné opatření, které vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Majitelé lesů zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ řekl ministr Miroslav Toman.
V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.
„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ uvedl ministr Toman.
Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
