Safari Park ve Dvoře Králové po prvním měsíci bez návštěvníků vyčísluje škody a počítá každou korunu. Kvůli prázdné zahradě se dostává do těžké finanční situace. Omezení provozu navíc vnímají i samotná zvířata.
„I přes veškerou snahu ošetřovatelů lze na některých druzích pozorovat, že nepřítomnost návštěvníků vnímají. Tak, jako se lidé baví pozorováním zvířat, tak i zvířata se baví lidmi. Proto jim nyní mohou tyto podněty chybět,“ říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.
Ti co můžou pracují z domova, ošetřovatelé však musí každý den ke zvířatům osobně. Kvůli omezení a bezpečnosti nepoužívají stejnou šatnu a musí dodržovat hygienický nazření. Pro zvířata je styk s lidmi, na které jsou zvyklí, velice důležitý.
„Šimpanzi, gorila a orangutani za běžných okolností komunikují s ošetřovateli přes mříže. Nyní si museli zvyknout, že ošetřovatelé nosí roušky a udržují minimálně dvoumetrový odstup,“ popisuje zooložka Gabriela Linhart.
„Udržení standardů péče o zvířata je finančně náročné a pomáhá nám každý návštěvník, který safari park navštíví. Proto silně pociťujeme výpadky ve financování vyplývající především z chybějící návštěvnosti,“ shrnuje situaci po prvním měsíci omezení ředitel Rabas.
V březnu minulého roku safari park navštívilo téměř 18 tisíc osob, v dubnu 43 tisíc a v květnu téměř 60 tisíc. Velkou část příjmů safari parku tvoří také výnosy z hotelu, zážitků a prodeje suvenýrů.
„Zatímco na zvířatech šetřit nejde, abychom ušetřili z provozního rozpočtu, odložili jsme veškeré neurgentní opravy, jako je například výměna průhledné střechy v pavilonu Madagaskar a tropický les v ceně milionů korun, nebo plánované navýšení platů zaměstnanců,“ dodává ředitel safari parku.
Safari parku tak v tuto dobu obrovsky pomáhají všichni, kdo adoptují některé ze zvířat. Částečně tak hradí jejich stravu a náklady na ošetřovatelé. „Adoptovat můžete téměř jakékoliv zvíře z našem safari parku,“ píše Safari Park na svém webu.
Na webu zoo si stačí vybrat ze seznamu zvířat a zvolit si výši částky, kterou chcete Safari Parku přispět. Nejdráž zahradu vychází krmení pro slona afrického, ten ročně sežere žrádla za 140 tisíc korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.